krmit
[krmɪt]
(3. j., 3. mn. krmí, rozk. krm, čin. krmil, trp. krmen, podst. jm. krmení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo krmí koho4 {čím})
dávat někomu potravu • vkládat někomu potravu do úst:
krmit slepice / dobytek / labutě
Ptáci krmí svá mláďata hmyzem.
Nechci sebe ani svou rodinu krmit jídlem plným chemie.
Ošetřovatelky musí nepohyblivé pacienty oblékat, mýt i krmit.
podst. jm. zákaz krmení holubů
příd. jm. děti krmené mateřským mlékem
2. expresivní (kdo krmí koho4 čím)
opakovaně předkládat nepravdivé, nepodstatné ap. informace:
krmit veřejnost hromadou lží
Nesnaž se mě krmit takovými žvásty.
Média nás krmí nesmysly.
V předvolebním období nás všechny politické strany dennodenně krmily bohatými sliby.
3. expresivní (kdo, co krmí co {čím})
dodávat něco kam, zprav. ve velkém množství:
Velká kovová kamna musí Radek krmit dřevem od rána do večera.
Saunu odmítly krmit elektřinou, horko obstarají naštípaná polena.
Stavíme čím dál více dálnic pro kamiony, které krmí supermarkety zbožím.
Příjmy z turismu krmí státní pokladnu.
◊ krmit hladové krky expresivní
materiálně zajišťovat děti nebo jiné osoby bez vlastního příjmu
► krmívat
[krmiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Občas ji tu vídám, krmívá ptáky.
Prarodiče každoročně krmívali prase na zabijačku.
Vzpomínám, jak jsem dceru krmívala a přebalovala.
2.
Podobnými moudry nás krmívali ve škole.
dokonavé → nakrmit
podstatné jméno → i krmení
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[krmɪt]
(3. j., 3. mn. krmí, rozk. krm, čin. krmil, trp. krmen, podst. jm. krmení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo krmí koho4 {čím})
dávat někomu potravu • vkládat někomu potravu do úst:
krmit slepice / dobytek / labutě
Ptáci krmí svá mláďata hmyzem.
Nechci sebe ani svou rodinu krmit jídlem plným chemie.
Ošetřovatelky musí nepohyblivé pacienty oblékat, mýt i krmit.
podst. jm. zákaz krmení holubů
příd. jm. děti krmené mateřským mlékem
2. expresivní (kdo krmí koho4 čím)
opakovaně předkládat nepravdivé, nepodstatné ap. informace:
krmit veřejnost hromadou lží
Nesnaž se mě krmit takovými žvásty.
Média nás krmí nesmysly.
V předvolebním období nás všechny politické strany dennodenně krmily bohatými sliby.
3. expresivní (kdo, co krmí co {čím})
dodávat něco kam, zprav. ve velkém množství:
Velká kovová kamna musí Radek krmit dřevem od rána do večera.
Saunu odmítly krmit elektřinou, horko obstarají naštípaná polena.
Stavíme čím dál více dálnic pro kamiony, které krmí supermarkety zbožím.
Příjmy z turismu krmí státní pokladnu.
◊ krmit hladové krky expresivní
materiálně zajišťovat děti nebo jiné osoby bez vlastního příjmu
► krmívat
[krmiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Občas ji tu vídám, krmívá ptáky.
Prarodiče každoročně krmívali prase na zabijačku.
Vzpomínám, jak jsem dceru krmívala a přebalovala.
2.
Podobnými moudry nás krmívali ve škole.
dokonavé → nakrmit
podstatné jméno → i krmení
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

