dokutálet
[dokutaːlet]
(3. j. -lí, 3. mn. -lejí, -lí, rozk. -lej, čin. -lel, trp. -len, podst. jm. -lení)
sloveso dokonavé
(kdo dokutálí co kam)
koulením dopravit na určité místo:
dokutálet kuličku do důlku
Dokutálel popelnici k popelářskému autu.
Hráči měli za úkol dokutálet míč z jednoho konce hřiště na druhý.
Byl tak hodný, že nám sem dokutálel balík slámy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dokutaːlet]
(3. j. -lí, 3. mn. -lejí, -lí, rozk. -lej, čin. -lel, trp. -len, podst. jm. -lení)
sloveso dokonavé
(kdo dokutálí co kam)
koulením dopravit na určité místo:
dokutálet kuličku do důlku
Dokutálel popelnici k popelářskému autu.
Hráči měli za úkol dokutálet míč z jednoho konce hřiště na druhý.
Byl tak hodný, že nám sem dokutálel balík slámy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

