dokutálet se
[dokutaːlet se]
(3. j. -lí se, 3. mn. -lejí se, -lí se, rozk. -lej se, čin. -lel se, podst. jm. -lení (se))
sloveso dokonavé
(co, kdo se dokutálí kam)
koulením se dostat na určité místo:
Míč se dokutálel do branky.
Odjištěný granát se dokutálel k zaparkovanému autu.
Při skoku spadl, dokutálel se dolů a zůstal ležet.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dokutaːlet se]
(3. j. -lí se, 3. mn. -lejí se, -lí se, rozk. -lej se, čin. -lel se, podst. jm. -lení (se))
sloveso dokonavé
(co, kdo se dokutálí kam)
koulením se dostat na určité místo:
Míč se dokutálel do branky.
Odjištěný granát se dokutálel k zaparkovanému autu.
Při skoku spadl, dokutálel se dolů a zůstal ležet.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

