dohazovat
[dohazovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dohazuje co kam)
házením někam dostávat, přidávat:
Do hřiště umístíme bílý míč a hráč k němu dohazuje míče tak, aby vytvořily hada, kde bílý míč je hlava.
Pořadatelé museli během závodu dohazovat sníh na trať.
2. kolokviální
umožňovat, zajišťovat někomu získání něčeho, někoho, obstarávat, zprostředkovávat:
Dohazuje zakázky svým známým.
Dohazují si s kamarády kšefty.
Rodiče mu neustále dohazují nevěsty.
Za provizi mu dohazovala zákazníky.
dokonavé k 1, 2 → dohodit 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dohazovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dohazuje co kam)
házením někam dostávat, přidávat:
Do hřiště umístíme bílý míč a hráč k němu dohazuje míče tak, aby vytvořily hada, kde bílý míč je hlava.
Pořadatelé museli během závodu dohazovat sníh na trať.
2. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo dohazuje koho4, co komu)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
umožňovat, zajišťovat někomu získání něčeho, někoho, obstarávat, zprostředkovávat:
Dohazuje zakázky svým známým.
Dohazují si s kamarády kšefty.
Rodiče mu neustále dohazují nevěsty.
Za provizi mu dohazovala zákazníky.
dokonavé k 1, 2 → dohodit 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

