doprčic
[doprčɪc]
citoslovce
kolokviální
do prčic
[doprčɪc]
citoslovečný výraz
kolokviální
vyjádření zlosti, zděšení, zklamání, silného překvapení ap.:
Nech už mě doprčic být.
Do prčic, to se mi nepovedlo.
Doprčic, to je ale náhoda!
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doprčɪc]
citoslovce
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
do prčic
[doprčɪc]
citoslovečný výraz
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyjádření zlosti, zděšení, zklamání, silného překvapení ap.:
Nech už mě doprčic být.
Do prčic, to se mi nepovedlo.
Doprčic, to je ale náhoda!
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

