dráteník
[draːteňiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
historické
člověk živící se drátováním 1 (spravováním) nádobí a podomním prodejem drobného zboží:
Na jarmarku je možné vidět dráteníky či pekaře trdel.
S výrobky dráteníků se můžeme dodnes setkat ve starých domech.
► drátenice
[draːteňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
Na trhu předvedla své umění drátenice.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[draːteňiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
historické
člověk živící se drátováním 1 (spravováním) nádobí a podomním prodejem drobného zboží:
Na jarmarku je možné vidět dráteníky či pekaře trdel.
S výrobky dráteníků se můžeme dodnes setkat ve starých domech.
► drátenice
[draːteňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
Na trhu předvedla své umění drátenice.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

