draho
[draho]
(2. st. dráž, dráže)
příslovce
1.
za mnoho peněz, nákladně syn. draze:
Své obrazy prodával velmi draho.
Je lepší pomoci domácím zemědělcům než draho dovážet plodiny ze zahraničí.
Vánoční pečivo nás vyjde dráž než v loňském roce.
2. v přísudku (kde)
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje nákladnost, drahotu:
Ve Francii je pro našince draho.
◊ to někomu přijde draho
to se někomu vymstí, způsobí mu mnoho těžkostí
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[draho]
(2. st. dráž, dráže)
příslovce
1.
za mnoho peněz, nákladně syn. draze:
Své obrazy prodával velmi draho.
Je lepší pomoci domácím zemědělcům než draho dovážet plodiny ze zahraničí.
Vánoční pečivo nás vyjde dráž než v loňském roce.
2. v přísudku (kde)
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje nákladnost, drahotu:
Ve Francii je pro našince draho.
◊ to někomu přijde draho
to se někomu vymstí, způsobí mu mnoho těžkostí
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

