elektrostatický
[ʔelektrostatɪckiː]
přídavné jméno
1. fyzika
vztahující se k jevům, při nichž jsou elektrické náboje v klidu a nevzniká elektrický proud:
elektrostatická síla
elektrostatické pole vznikající v okolí nepohybujícího se elektrického náboje
Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj.
Antistatika snižují elektrostatický náboj na dílcích z plastické hmoty, takže se značně snižuje přitahování prašných částic.
2. technika
založený na jevech, při nichž jsou elektrické náboje v klidu a nevzniká elektrický proud:
elektrostatický filtr
elektrostatický odlučovač popílku
elektrostatické čištění průmyslových olejů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔelektrostatɪckiː]
přídavné jméno
1. fyzika
vztahující se k jevům, při nichž jsou elektrické náboje v klidu a nevzniká elektrický proud:
elektrostatická síla
elektrostatické pole vznikající v okolí nepohybujícího se elektrického náboje
Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj.
Antistatika snižují elektrostatický náboj na dílcích z plastické hmoty, takže se značně snižuje přitahování prašných částic.
2. technika
založený na jevech, při nichž jsou elektrické náboje v klidu a nevzniká elektrický proud:
elektrostatický filtr
elektrostatický odlučovač popílku
elektrostatické čištění průmyslových olejů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)