element II
[ʔelement]
(2. j. -ta, -tu, 3., 6. j. -tu, -tovi, 4. j. -ta, -t, 1. mn. -ti, -ty)
podstatné jméno rodu mužského životného i neživotného
expresivní, často hanlivé
nekonformní člověk, vymykající se většinové společnosti • osoba vykazující rysy specifické pro určitou skupinu lidí:
pochybný element
bezdomovci, zločinci, narkomani a podobní elementi
Jako syna rebela a protirežimního elementa mě v Praze nevzali na UMPRUM.
Podezírají nás, že jsme nějací divní elementi, nějaká divná parta.
Lidé, kteří se vrátili, byli ocejchováni jako podezřelé elementy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔelement]
(2. j. -ta, -tu, 3., 6. j. -tu, -tovi, 4. j. -ta, -t, 1. mn. -ti, -ty)
podstatné jméno rodu mužského životného i neživotného
expresivní, často hanlivé
nekonformní člověk, vymykající se většinové společnosti • osoba vykazující rysy specifické pro určitou skupinu lidí:
pochybný element
bezdomovci, zločinci, narkomani a podobní elementi
Jako syna rebela a protirežimního elementa mě v Praze nevzali na UMPRUM.
Podezírají nás, že jsme nějací divní elementi, nějaká divná parta.
Lidé, kteří se vrátili, byli ocejchováni jako podezřelé elementy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

