eucharistie
[ʔe͡uxarɪstɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z řečtiny⟩
náboženství
1.
(v křesťanství) svátost ustanovená Ježíšem Kristem na památku jeho poslední večeře • část bohoslužby, ve které je tato svátost slavena:
slavení eucharistie
V České republice je možné podávat při svátosti eucharistie hostii nejen přímo do úst, ale také na ruku.
Aby věřící mohli přistoupit k eucharistii, vyžaduje se podle tradice církve kající srdce.
Katolická mše má dvě hlavní části: bohoslužbu slova a bohoslužbu oběti neboli eucharistii.
2.
(v katolické a pravoslavné církvi) chléb a víno proměněné v Kristovo tělo a krev:
V sedmi letech poprvé přijal eucharistii.
Katolíci a pravoslavní věří v reálnou přítomnost Krista v eucharistii.
Věřící budou mít možnost pomodlit se před vystavenou eucharistií.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔe͡uxarɪstɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z řečtiny⟩
náboženství
1.
(v křesťanství) svátost ustanovená Ježíšem Kristem na památku jeho poslední večeře • část bohoslužby, ve které je tato svátost slavena:
slavení eucharistie
V České republice je možné podávat při svátosti eucharistie hostii nejen přímo do úst, ale také na ruku.
Aby věřící mohli přistoupit k eucharistii, vyžaduje se podle tradice církve kající srdce.
Katolická mše má dvě hlavní části: bohoslužbu slova a bohoslužbu oběti neboli eucharistii.
2.
(v katolické a pravoslavné církvi) chléb a víno proměněné v Kristovo tělo a krev:
V sedmi letech poprvé přijal eucharistii.
Katolíci a pravoslavní věří v reálnou přítomnost Krista v eucharistii.
Věřící budou mít možnost pomodlit se před vystavenou eucharistií.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

