exhibice
[ʔegzhɪbɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c, -cí)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z latiny⟩
1.
nesoutěžní ukázka, předvedení divácky atraktivního výkonu, zprav. sportovního • program tvořený takovými ukázkami:
hokejová / krasobruslařská / charitativní exhibice
Své umění předvedl v exhibicích trojnásobný mistr světa v boxu.
Doprovodný program bude plný exhibicí, ukázek, prezentací a autogramiád.
Nejde o žádnou soutěž, ale pouze o exhibici pro diváky.
přen. Od druhé třetiny se hra změnila v exhibici domácích.
2. někdy hanlivé
nápadné, suverénní vystupování se záměrem předvést okolí své dovednosti:
Mistrovskou řečnickou exhibicí ukončil instruktáž.
Z debaty se stala zbytečná politická exhibice.
Tito hudebníci platí za opravdové mistry, nepředvádí žádné laciné exhibice.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔegzhɪbɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c, -cí)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z latiny⟩
1.
nesoutěžní ukázka, předvedení divácky atraktivního výkonu, zprav. sportovního • program tvořený takovými ukázkami:
hokejová / krasobruslařská / charitativní exhibice
Své umění předvedl v exhibicích trojnásobný mistr světa v boxu.
Doprovodný program bude plný exhibicí, ukázek, prezentací a autogramiád.
Nejde o žádnou soutěž, ale pouze o exhibici pro diváky.
přen. Od druhé třetiny se hra změnila v exhibici domácích.
2. někdy hanlivé
nápadné, suverénní vystupování se záměrem předvést okolí své dovednosti:
Mistrovskou řečnickou exhibicí ukončil instruktáž.
Z debaty se stala zbytečná politická exhibice.
Tito hudebníci platí za opravdové mistry, nepředvádí žádné laciné exhibice.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

