flinta
[flɪnta]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
kolokviální vyšší
lovecká nebo vojenská ruční střelná zbraň s dlouhou hlavní syn. puška:
myslivecká / lovecká flinta
chodit s flintou po lese
vzít flintu a jít na lov
Namířil na něj flintu se slovy: „Ruce vzhůru!“
Vojáci pochodovali s flintami.
◊ házet / hodit flintu do žita kolokviální vyšší
(zprav. po neúspěchu) ztrácet, ztratit odvahu pokračovat v něčem, vzdávat se, vzdát se
→ doklady v korpusu
► flintička
[flɪnťɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
panský myslivec s flintičkou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[flɪnta]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
lovecká nebo vojenská ruční střelná zbraň s dlouhou hlavní syn. puška:
myslivecká / lovecká flinta
chodit s flintou po lese
vzít flintu a jít na lov
Namířil na něj flintu se slovy: „Ruce vzhůru!“
Vojáci pochodovali s flintami.
◊ házet / hodit flintu do žita kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(zprav. po neúspěchu) ztrácet, ztratit odvahu pokračovat v něčem, vzdávat se, vzdát se
→ doklady v korpusu
► flintička
[flɪnťɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
panský myslivec s flintičkou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

