Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[hanba]
(2. j. hanby, 2. mn. hanb, haneb)
podstatné jméno rodu ženského
1.
stav nebo pocit toho, kdo je potupen, zneuctěn, pohaněn, ostuda:
dělat své zemi hanbu
žít v hanbě
Nechtěl vystavit svou ženu hanbě.
Celá rodina kvůli jeho činu upadla do hanby.
Sebevraždy jsou v Japonsku obvyklým prostředkem, jak se vyhnout hanbě.
2.
nepříjemný pocit vzniklý vykonáním něčeho (i zdánlivě) špatného, nevhodného, stud:
pocit hanby
zrudnout / červenat se hanbou
Zaplavila ho hanba.
Bylo mu do pláče hanbou.
Musel s hanbou přiznat, že se nechal napálit.
3. v přísudku; expresivní (komu)
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje negativně hodnocenou skutečnost, něco ostudného, trapného ap., ostuda:
To je velká hanba, že to nevíte.
Je hanba, že nám rozhodčí vyloučil dva hráče.
Byl to jeho nápad a byla by to hanba, kdybychom ho z toho vynechali.
Byl úplně opilý a bylo mu hanba, když mě uviděl.
◊ až hanba expresivní
(o něčem negativním) v (příliš) velké míře, (příliš) mnoho, velmi:
Poslední rok dluhy naskákaly až hanba.
Při jídle mlaská až hanba.
Ty zahraniční hvězdy jsou rozmazlené až hanba.
→ doklady v korpusu
◊ [být / objevit se ap.] na tabuli hanby
být veřejně kritizován za svá pochybení
◊ hanba by mě fackovala kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
bylo by mi trapně, velmi bych se styděl
→ doklady v korpusu
◊ hanba mluvit
je to tak špatné, že je trapné o tom mluvit
◊ hanba mužům, kterým žena vládne
je nežádoucí, ponižující ap., pokud je muž vůči ženě v podřízeném postavení, pokud je ženou ovládán
◊ jít na hanbu
1. jít na potupné místo, zprav. do kouta třídy, jako trest za nevhodné chování při vyučování
2. sport jít na trestnou lavici
◊ odejít s hanbou
ukončit své zprav. veřejné působení neúspěšně, opustit svou (často vedoucí) pozici kvůli zásadním pochybením, neschopnosti, podvodům ap.
◊ propadnout se (málem) hanbou (do země)
cítit se velmi trapně, zahanbeně, velmi se stydět (a nejraději chtít zmizet)
◊ smýt [urážku / hanbu ap.] krví
pomstít se za urážku, hanbu ap. zabitím viníka
◊ stát na hanbě
stát na potupném místě, zprav. v koutě třídy, jako trest za nevhodné chování při vyučování
◊ ulička hanby
dav přihlížejících lidí, odpůrců ap., kterým musí někdo za zahanbujících, trapných, ponižujících nebo jinak nepříjemných okolností projít
◊ umírat hanbou
velmi se stydět
◊ znamení hanby
viditelné nebo jen pomyslné označení (domnělého) provinilce, stigma
◊ že [ho / tě ap.] hanba nefackuje kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
měl by se, měl by ses za své jednání stydět
◊ že ti není hanba [dělat něco]!
měl by ses stydět (za to, čeho ses dopustil), chováš se ostudně
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
