hlubinný
[hlubɪniː]
přídavné jméno
1.
nacházející se ve velké vzdálenosti od povrchu směrem dolů • probíhající, vzniklý ve (velké) hloubce pod zemským povrchem • žijící hluboko pod mořskou hladinou, hloubkový op. povrchový:
hlubinný důl
hlubinné úložiště radioaktivních odpadů
čerpání vody z hlubinných vrtů
hlubinná těžba
držitel rekordu v hlubinném potápění
geol. Nejvyšší šumavské kopce jsou tvořeny hlubinnou vyvřelinou – žulou.
zool. Ďas mořský je druh hlubinné ryby.
2. (2. st. -nnější)
vztahující se k hlubině 2 (obtížně poznatelné oblasti života) • zaměřený na hlubinu:
uvědomění si hlubinných souvislostí smyslu a cíle života
hlubinný obsah veršů básníka
strategické úvahy vycházející z hlubinné analýzy kořenů současné krize
Hlubinnou reflexi nelze od článků psaných pro tento sborník čekat.
Z pohledu hlubinnějších motivací je zřejmé, že většina populace neodmítla zcela staré vzorce chování svých rodičů.
□ hlubinná psychologie psychologie a psychiatrie
(na přelomu 19. a 20. století) soubor směrů zabývajících se zkoumáním lidského nitra, zejména nevědomí, a zaměřených na skryté a instinktivní motivy našeho prožívání a jednání (psychoanalýza, individuální a analytická psychologie)
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hlubɪniː]
přídavné jméno
1.
nacházející se ve velké vzdálenosti od povrchu směrem dolů • probíhající, vzniklý ve (velké) hloubce pod zemským povrchem • žijící hluboko pod mořskou hladinou, hloubkový op. povrchový:
hlubinný důl
hlubinné úložiště radioaktivních odpadů
čerpání vody z hlubinných vrtů
hlubinná těžba
držitel rekordu v hlubinném potápění
geol. Nejvyšší šumavské kopce jsou tvořeny hlubinnou vyvřelinou – žulou.
zool. Ďas mořský je druh hlubinné ryby.
2. (2. st. -nnější)
vztahující se k hlubině 2 (obtížně poznatelné oblasti života) • zaměřený na hlubinu:
uvědomění si hlubinných souvislostí smyslu a cíle života
hlubinný obsah veršů básníka
strategické úvahy vycházející z hlubinné analýzy kořenů současné krize
Hlubinnou reflexi nelze od článků psaných pro tento sborník čekat.
Z pohledu hlubinnějších motivací je zřejmé, že většina populace neodmítla zcela staré vzorce chování svých rodičů.
□ hlubinná psychologie psychologie a psychiatrie
(na přelomu 19. a 20. století) soubor směrů zabývajících se zkoumáním lidského nitra, zejména nevědomí, a zaměřených na skryté a instinktivní motivy našeho prožívání a jednání (psychoanalýza, individuální a analytická psychologie)
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

