hnusák
[hnusaːk]
(2. j. -áka, 3., 6. j. -ákovi, 5. j. -áku, 1. mn. -áci, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského životného
hanlivé
muž vzbuzující svým jednáním, vzhledem odpor, nelibost, nesympatie (často jako nadávka):
Měli by toho hnusáka zavřít.
Dobře mu tak, hnusákovi odpornému!
Ten proutník, ten hnusák!
Ty smradlavý hnusáku!
► hnusačka
[hnusačka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Proč ze sebe hezké holky dělají hnusačky?
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hnusaːk]
(2. j. -áka, 3., 6. j. -ákovi, 5. j. -áku, 1. mn. -áci, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského životného
hanlivé
muž vzbuzující svým jednáním, vzhledem odpor, nelibost, nesympatie (často jako nadávka):
Měli by toho hnusáka zavřít.
Dobře mu tak, hnusákovi odpornému!
Ten proutník, ten hnusák!
Ty smradlavý hnusáku!
► hnusačka
[hnusačka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Proč ze sebe hezké holky dělají hnusačky?
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

