hotovit se
[hotovɪt se]
(3. j., 3. mn. -ví se, rozk. -v se, čin. -vil se, podst. jm. -vení (se))
sloveso nedokonavé
knižní
(kdo se hotoví INF; k čemu)
připravovat se, chystat se něco udělat:
hotovit se k odchodu / k odjezdu
Hotovil se přednést svou žádost.
Matka se již hotovila vstát z lože.
Boxer se hotoví k rozhodujícímu úderu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hotovɪt se]
(3. j., 3. mn. -ví se, rozk. -v se, čin. -vil se, podst. jm. -vení (se))
sloveso nedokonavé
knižní
(kdo se hotoví INF; k čemu)
připravovat se, chystat se něco udělat:
hotovit se k odchodu / k odjezdu
Hotovil se přednést svou žádost.
Matka se již hotovila vstát z lože.
Boxer se hotoví k rozhodujícímu úderu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

