idealista
[ʔɪdealɪsta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
kdo věří svým představám a ideálům 1 (vznešeným, ušlechtilým myšlenkám) a nezištně, naivně ap. usiluje o jejich naplnění bez ohledu na praktické překážky, na svůj peněžní nebo hmotný zisk ap. op. pragmatik, realista:
naivní idealista
snílek a nenapravitelný idealista
Šéf je idealista, dobrák, co má s lidmi jen ty nejlepší úmysly.
Můžete mne považovat za idealistu, jenže bez nadšení a vize se žádné změny dělat nedají.
2. filozofie
stoupenec idealismu 2 (filozofického směru) op. materialista:
subjektivní / objektivní idealista
Zakladatelé waldorfské školy navazují na Goethovu filozofii přírody a na německé idealisty.
► idealistka
[ʔɪdealɪstka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
op. pragmatička, realistka:
Jsi idealistka a biješ se za správnou věc.
Zpočátku jsme byly idealistky, ale dlouho nám to nevydrželo.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔɪdealɪsta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
kdo věří svým představám a ideálům 1 (vznešeným, ušlechtilým myšlenkám) a nezištně, naivně ap. usiluje o jejich naplnění bez ohledu na praktické překážky, na svůj peněžní nebo hmotný zisk ap. op. pragmatik, realista:
naivní idealista
snílek a nenapravitelný idealista
Šéf je idealista, dobrák, co má s lidmi jen ty nejlepší úmysly.
Můžete mne považovat za idealistu, jenže bez nadšení a vize se žádné změny dělat nedají.
2. filozofie
stoupenec idealismu 2 (filozofického směru) op. materialista:
subjektivní / objektivní idealista
Zakladatelé waldorfské školy navazují na Goethovu filozofii přírody a na německé idealisty.
► idealistka
[ʔɪdealɪstka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
op. pragmatička, realistka:
Jsi idealistka a biješ se za správnou věc.
Zpočátku jsme byly idealistky, ale dlouho nám to nevydrželo.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

