imponující
[ʔɪmponujiːciː]
přídavné jméno
⟨z latiny⟩
1.
vzbuzující sympatie, zájem, obdiv, atraktivní:
Michal je imponující muž.
Měl imponující postavu, široká ramena a pevnou hruď.
Je nejen skvělý hudebník, ale i imponující osobnost.
Dospívající potřebují imponující vzor, který by jim sloužil jako zdroj jistoty.
2.
vzbuzující obdiv, úctu, respekt, obdivuhodný, úctyhodný, impozantní:
Autorka svou práci založila na imponující znalosti archivního materiálu.
Do letošního playoff vstoupil Vsetín imponujícím způsobem.
Biskupský kostel předstihl katedrály vrcholné gotiky svou imponující velikostí.
Norimberská opera nabízí prostřednictvím svého imponujícího mužského souboru hluboký kulturní zážitek.
→ i imponovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔɪmponujiːciː]
přídavné jméno
⟨z latiny⟩
1.
vzbuzující sympatie, zájem, obdiv, atraktivní:
Michal je imponující muž.
Měl imponující postavu, široká ramena a pevnou hruď.
Je nejen skvělý hudebník, ale i imponující osobnost.
Dospívající potřebují imponující vzor, který by jim sloužil jako zdroj jistoty.
2.
vzbuzující obdiv, úctu, respekt, obdivuhodný, úctyhodný, impozantní:
Autorka svou práci založila na imponující znalosti archivního materiálu.
Do letošního playoff vstoupil Vsetín imponujícím způsobem.
Biskupský kostel předstihl katedrály vrcholné gotiky svou imponující velikostí.
Norimberská opera nabízí prostřednictvím svého imponujícího mužského souboru hluboký kulturní zážitek.
→ i imponovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

