indiskrétní
[ʔɪndɪskreːtňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
⟨první část z latiny, druhá část z francouzštiny⟩
porušující zásady taktního jednání, nevhodně narušující něčí soukromí, netaktní, neohleduplný • nezachovávající (svěřené) důvěrné informace v tajnosti • svědčící o tom op. diskrétní 1:
indiskrétní reportéři bulvárních novin
Mohu mít na závěr indiskrétní otázku?
Vydíral ji, že jestli se s ním rozejde, zveřejní všechny indiskrétní fotografie.
Z těchto jednání nikdy neunikla žádná indiskrétní informace.
Já budu indiskrétnější a napíšu plné jméno firmy.
Vydavatel požadoval indiskrétnější vhled do jeho rodinných poměrů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔɪndɪskreːtňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
⟨první část z latiny, druhá část z francouzštiny⟩
porušující zásady taktního jednání, nevhodně narušující něčí soukromí, netaktní, neohleduplný • nezachovávající (svěřené) důvěrné informace v tajnosti • svědčící o tom op. diskrétní 1:
indiskrétní reportéři bulvárních novin
Mohu mít na závěr indiskrétní otázku?
Vydíral ji, že jestli se s ním rozejde, zveřejní všechny indiskrétní fotografie.
Z těchto jednání nikdy neunikla žádná indiskrétní informace.
Já budu indiskrétnější a napíšu plné jméno firmy.
Vydavatel požadoval indiskrétnější vhled do jeho rodinných poměrů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

