inverze
[ʔɪnverze]
(2. j. -ze)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z latiny⟩
1. odborné
obrácení, převrácení, přemístění něčeho:
geol. Návrší vzniklo inverzí reliéfu – současné vyvýšeniny byly kdysi níže ležícím terénem.
hud. Druhý sbor posílí vzniklý trojzvuk tím, že prezentuje tutéž melodii v inverzi, od tónu g dolů.
□ slovosledná inverze lingvistika
změna mluvnicky obvyklého, stylově bezpříznakového pořádku slov
□ spánková inverze medicína
onemocnění projevující se spaním nebo pospáváním během dne a bděním, nespavostí v noci
2. meteorologie
stav ovzduší, kdy teplota vzduchu s rostoucí výškou stoupá (oproti obvyklému poklesu) • úbytek srážek s nadmořskou výškou vyskytující se v horách ve vyšších polohách (oproti obvyklému růstu):
teplotní inverze
přízemní inverze
Do nižších poloh přinese inverze zhoršené rozptylové podmínky.
Dokud bude inverze, mrazy neustoupí.
Nad hranicí 2500 m n. m. se projevuje inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.
3. ekologie
přesun, záměna vegetačních stupňů, výškového rozložení rostlin v určité oblasti, způsobená dlouhodobou změnou klimatu a půdních činitelů, zvrat:
Při inverzi stupňů se chladnomilná vegetace nachází na dně údolí a se vzrůstající nadmořskou výškou přibývají teplomilnější rostliny.
Klimatické vlastnosti v řadě případů určují výraznou inverzi vegetace.
Silná vegetační inverze v roklích umožňuje výskyt horských až subalpinských druhů v nezvykle nízkých nadmořských výškách.
4. fotografie
zpracování fotografického materiálu, při kterém se získává rovnou pozitivní obraz (odstraněním rozpuštěného stříbra z vyvolaného negativního obrazu):
černobílá inverze
Barevné inverze vyžadují nejen přesnou expozici, ale i určité osvětlení.
Inverze se používá zejména při zpracování úzkých filmů a barevných diapozitivů.
5. genetika
oddělení, převrácení a následné znovuzabudování některého úseku chromozomu, způsobující obrácené pořadí genů:
rozsáhlá chromozomální inverze
přítomnost inverze na jednom chromozomu z páru
Při vzniku inverze dochází ke dvěma zlomům na jednom chromozomu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔɪnverze]
(2. j. -ze)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z latiny⟩
1. odborné
obrácení, převrácení, přemístění něčeho:
geol. Návrší vzniklo inverzí reliéfu – současné vyvýšeniny byly kdysi níže ležícím terénem.
hud. Druhý sbor posílí vzniklý trojzvuk tím, že prezentuje tutéž melodii v inverzi, od tónu g dolů.
□ slovosledná inverze lingvistika
změna mluvnicky obvyklého, stylově bezpříznakového pořádku slov
□ spánková inverze medicína
onemocnění projevující se spaním nebo pospáváním během dne a bděním, nespavostí v noci
2. meteorologie
stav ovzduší, kdy teplota vzduchu s rostoucí výškou stoupá (oproti obvyklému poklesu) • úbytek srážek s nadmořskou výškou vyskytující se v horách ve vyšších polohách (oproti obvyklému růstu):
teplotní inverze
přízemní inverze
Do nižších poloh přinese inverze zhoršené rozptylové podmínky.
Dokud bude inverze, mrazy neustoupí.
Nad hranicí 2500 m n. m. se projevuje inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.
3. ekologie
přesun, záměna vegetačních stupňů, výškového rozložení rostlin v určité oblasti, způsobená dlouhodobou změnou klimatu a půdních činitelů, zvrat:
Při inverzi stupňů se chladnomilná vegetace nachází na dně údolí a se vzrůstající nadmořskou výškou přibývají teplomilnější rostliny.
Klimatické vlastnosti v řadě případů určují výraznou inverzi vegetace.
Silná vegetační inverze v roklích umožňuje výskyt horských až subalpinských druhů v nezvykle nízkých nadmořských výškách.
4. fotografie
zpracování fotografického materiálu, při kterém se získává rovnou pozitivní obraz (odstraněním rozpuštěného stříbra z vyvolaného negativního obrazu):
černobílá inverze
Barevné inverze vyžadují nejen přesnou expozici, ale i určité osvětlení.
Inverze se používá zejména při zpracování úzkých filmů a barevných diapozitivů.
5. genetika
oddělení, převrácení a následné znovuzabudování některého úseku chromozomu, způsobující obrácené pořadí genů:
rozsáhlá chromozomální inverze
přítomnost inverze na jednom chromozomu z páru
Při vzniku inverze dochází ke dvěma zlomům na jednom chromozomu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

