jáhen
[jaːhen]
(2. j. jáhna, 3., 6. j. jáhnovi, jáhnu, 1. mn. jáhni, jáhnové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨z němčiny < z řečtiny⟩
náboženství
(v některých křesťanských církvích) duchovní s nižším než kněžským svěcením, věnující se zejména charitativní a administrativní činnosti a vykonávající některé liturgické obřady, diákon:
jáhen římskokatolické církve
Biskup vysvětil pět nových jáhnů.
► jáhenka
[jaːheŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
jáhenka církve husitské
Jáhenka požehnala novému zvonu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[jaːhen]
(2. j. jáhna, 3., 6. j. jáhnovi, jáhnu, 1. mn. jáhni, jáhnové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨z němčiny < z řečtiny⟩
náboženství
(v některých křesťanských církvích) duchovní s nižším než kněžským svěcením, věnující se zejména charitativní a administrativní činnosti a vykonávající některé liturgické obřady, diákon:
jáhen římskokatolické církve
Biskup vysvětil pět nových jáhnů.
► jáhenka
[jaːheŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
jáhenka církve husitské
Jáhenka požehnala novému zvonu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

