jízda
[jiːzda]
(2. j. -dy)
podstatné jméno rodu ženského
1.
pohyb uskutečňovaný pomocí dopravního prostředku, sportovního náčiní, zvířete ap., ježdění, projížďka:
rychlá / bezpečná / riskantní jízda
jízda autem / vlakem
jízda na kole / na motorce / na lyžích
dát přednost v jízdě
Stáje nabízejí výuku jízdy na koni.
Nemluvte za jízdy s řidičem! upozornění v prostředcích městské hromadné dopravy
dopr. přikázaný směr jízdy dopravní značka
2.
jízda 1 jako závodní, tréninková ap. jednotka:
finálová / kvalifikační jízda
první / závěrečná jízda v autoškole
Vyhrál všech pět vyřazovacích jízd.
Česká kajakářka předvedla výborné obě dvě soutěžní jízdy.
Lyžaři si nejčastěji kupují permanentku na deset jízd.
□ formanská jízda
soutěžní disciplína, ve které kočí s vozy taženými dvěma koňmi projíždějí na čas tratí s překážkami
→ doklady v korpusu
□ jízda v boulích □ jízda na boulích
lyžařská disciplína spočívající v sjezdu členitého, hrbolatého terénu s předvedením dvou akrobatických skoků
→ doklady v korpusu
□ kondiční jízda
jízda vozidlem konaná za přítomnosti instruktora autoškoly a sloužící ke zdokonalování řidičských dovedností
□ povinná jízda
(v krasobruslení) soutěžní program, vystoupení sestávající z předepsaných prvků (skoků, piruet ap.)
□ stíhací jízda
(v některých sportech) závod, při kterém závodníci startují z různých pozic a vzájemně se dostihují
□ volná jízda
(v krasobruslení) soutěžní program, vystoupení sestávající z prvků (skoků, piruet ap.) a hudby podle vlastního výběru závodníka
3. historické: vojenství
vojenský oddíl tvořený bojovníky na koních, jezdectvo:
hejtman husitské jízdy
Jan Žižka odrazil útok křižácké jízdy na vrch Vítkov.
Frýdlant byl roku 1621 obsazen Valdštejnovým oddílem pěchoty a jízdy.
□ těžká jízda historické
vojenství
(ve starověku a středověku) jezdecký oddíl složený z bojovníků s ochrannou zbrojí
4. expresivní
přátelské setkání, jehož účastníci se baví konverzací, pitím alkoholu, tancem ap., často spojené s návštěvou několika nočních podniků za sebou:
divoká jízda v nočním klubu
Svou celonoční jízdu zakončil v baru.
Kolem půlnoci jsme se vydali na jízdu vinohradskými hospůdkami.
□ dámská jízda
akce (večírek, výlet ap.), které se účastní pouze ženy
→ doklady v korpusu
□ pánská jízda
akce (večírek, výlet ap.), které se účastní pouze muži
5. slang: sport
úspěšný postup jednotlivce nebo týmu nějakou sportovní soutěží:
Parádní jízda fotbalistů Vyšehradu pokračuje, mužstvo vyhrálo pošesté v řadě.
České reprezentantky uzavřely suverénní jízdu kvalifikací o postup na mistrovství Evropy výhrou nad Islandem.
Junioři po excelentní jízdě základní skupinou, při níž deklasovali všechny protivníky, postoupili do finále.
□ černá jízda
1. jízda veřejnou dopravou bez platného jízdního dokladu
2. nelegální jízda, kdy je služební vozidlo využito pro osobní účely
□ jízda králů
(o Svatodušních svátcích) slavnostní průvod chlapců na koních vesnicí, vedený jedním z nich, králem, tradičně konaný na Slovácku a Hané
□ selská jízda historické
(od 2. pol. 19. století do roku 1948) spolek sedláků na českém a moravském venkově, jehož činností bylo provozování jezdeckého sportu a zájem o chovatelství koní
□ spanilá jízda (i frazém)
1. slavnostní přehlídka zprav. historických vozidel, veteránů
syn. krasojízda 3
2. často množné
◊ spanilá jízda expresivní
1. série působivých, vítězných sportovních výkonů • úspěšný postup nějakou sportovní soutěží, krasojízda
2. úspěšná cesta v rámci kariéry známé osobnosti nebo uměleckého díla, doprovázená dílčími úspěchy v řadě za sebou
3. přátelské setkání, jehož účastníci se baví konverzací, pitím alkoholu, tancem ap., často spojené s návštěvou několika nočních podniků za sebou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[jiːzda]
(2. j. -dy)
podstatné jméno rodu ženského
1.
pohyb uskutečňovaný pomocí dopravního prostředku, sportovního náčiní, zvířete ap., ježdění, projížďka:
rychlá / bezpečná / riskantní jízda
jízda autem / vlakem
jízda na kole / na motorce / na lyžích
dát přednost v jízdě
Stáje nabízejí výuku jízdy na koni.
Nemluvte za jízdy s řidičem! upozornění v prostředcích městské hromadné dopravy
dopr. přikázaný směr jízdy dopravní značka
2.
jízda 1 jako závodní, tréninková ap. jednotka:
finálová / kvalifikační jízda
první / závěrečná jízda v autoškole
Vyhrál všech pět vyřazovacích jízd.
Česká kajakářka předvedla výborné obě dvě soutěžní jízdy.
Lyžaři si nejčastěji kupují permanentku na deset jízd.
□ formanská jízda
soutěžní disciplína, ve které kočí s vozy taženými dvěma koňmi projíždějí na čas tratí s překážkami
→ doklady v korpusu
□ jízda v boulích □ jízda na boulích
lyžařská disciplína spočívající v sjezdu členitého, hrbolatého terénu s předvedením dvou akrobatických skoků
→ doklady v korpusu
□ kondiční jízda
jízda vozidlem konaná za přítomnosti instruktora autoškoly a sloužící ke zdokonalování řidičských dovedností
□ povinná jízda
(v krasobruslení) soutěžní program, vystoupení sestávající z předepsaných prvků (skoků, piruet ap.)
□ stíhací jízda
(v některých sportech) závod, při kterém závodníci startují z různých pozic a vzájemně se dostihují
□ volná jízda
(v krasobruslení) soutěžní program, vystoupení sestávající z prvků (skoků, piruet ap.) a hudby podle vlastního výběru závodníka
3. historické: vojenství
vojenský oddíl tvořený bojovníky na koních, jezdectvo:
hejtman husitské jízdy
Jan Žižka odrazil útok křižácké jízdy na vrch Vítkov.
Frýdlant byl roku 1621 obsazen Valdštejnovým oddílem pěchoty a jízdy.
□ těžká jízda historické
vojenství
(ve starověku a středověku) jezdecký oddíl složený z bojovníků s ochrannou zbrojí
4. expresivní
přátelské setkání, jehož účastníci se baví konverzací, pitím alkoholu, tancem ap., často spojené s návštěvou několika nočních podniků za sebou:
divoká jízda v nočním klubu
Svou celonoční jízdu zakončil v baru.
Kolem půlnoci jsme se vydali na jízdu vinohradskými hospůdkami.
□ dámská jízda
akce (večírek, výlet ap.), které se účastní pouze ženy
→ doklady v korpusu
□ pánská jízda
akce (večírek, výlet ap.), které se účastní pouze muži
5. slang: sport
úspěšný postup jednotlivce nebo týmu nějakou sportovní soutěží:
Parádní jízda fotbalistů Vyšehradu pokračuje, mužstvo vyhrálo pošesté v řadě.
České reprezentantky uzavřely suverénní jízdu kvalifikací o postup na mistrovství Evropy výhrou nad Islandem.
Junioři po excelentní jízdě základní skupinou, při níž deklasovali všechny protivníky, postoupili do finále.
□ černá jízda
1. jízda veřejnou dopravou bez platného jízdního dokladu
2. nelegální jízda, kdy je služební vozidlo využito pro osobní účely
□ jízda králů
(o Svatodušních svátcích) slavnostní průvod chlapců na koních vesnicí, vedený jedním z nich, králem, tradičně konaný na Slovácku a Hané
□ selská jízda historické
(od 2. pol. 19. století do roku 1948) spolek sedláků na českém a moravském venkově, jehož činností bylo provozování jezdeckého sportu a zájem o chovatelství koní
□ spanilá jízda (i frazém)
1. slavnostní přehlídka zprav. historických vozidel, veteránů
syn. krasojízda 3
2. často množné
?často množné
Užívané často v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
; historické (od pol. 20. let 15. století) velké vojenské tažení husitů za hranice Českého království Užívané často v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
◊ spanilá jízda expresivní
1. série působivých, vítězných sportovních výkonů • úspěšný postup nějakou sportovní soutěží, krasojízda
2. úspěšná cesta v rámci kariéry známé osobnosti nebo uměleckého díla, doprovázená dílčími úspěchy v řadě za sebou
3. přátelské setkání, jehož účastníci se baví konverzací, pitím alkoholu, tancem ap., často spojené s návštěvou několika nočních podniků za sebou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

