husita
[husɪta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
1. historické
(v 15. století) člen skupiny stoupenců učení mistra Jana Husa, příslušníků českého náboženského hnutí usilujícího o společenskou a církevní reformu, které přerostlo v náboženské války
• množné
slavný vojevůdce a husita Jan Žižka
Za zvuků svého chorálu táhli husité do boje.
Husitům při obléhání hradu docházely poslední zásoby potravin.
Husiti prosazovali přijímání pod obojí.
2.
člen Církve československé husitské
• množné
Já jsem katolička, manžel je husita.
Do ekumenického týdne se zapojili kromě církve římskokatolické také husité, baptisté a církev bratrská.
Husité v roce 2020 oslavili 100. výročí založení své církve.
► husitka
[husɪtka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Horlivá husitka držela ochrannou ruku nad místní husitskou komunitou.
2.
Já jsem husitka, můj muž je evangelík.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[husɪta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
1. historické
(v 15. století) člen skupiny stoupenců učení mistra Jana Husa, příslušníků českého náboženského hnutí usilujícího o společenskou a církevní reformu, které přerostlo v náboženské války
• množné
?množné
Užívané v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické.
husité (1. mn. i -ti) tato skupina:Užívané v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické.
slavný vojevůdce a husita Jan Žižka
Za zvuků svého chorálu táhli husité do boje.
Husitům při obléhání hradu docházely poslední zásoby potravin.
Husiti prosazovali přijímání pod obojí.
2.
člen Církve československé husitské
• množné
?množné
Užívané v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické.
husité (1. mn. i -ti), neoficiální tato církev:Užívané v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické.
Já jsem katolička, manžel je husita.
Do ekumenického týdne se zapojili kromě církve římskokatolické také husité, baptisté a církev bratrská.
Husité v roce 2020 oslavili 100. výročí založení své církve.
► husitka
[husɪtka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Horlivá husitka držela ochrannou ruku nad místní husitskou komunitou.
2.
Já jsem husitka, můj muž je evangelík.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

