jezdectvo
[jezdectvo]
(2. j. -tva, 6. j. -tvu, 2. mn. -tev)
podstatné jméno rodu středního
historické vojenství
část armády složená z vojáků na koních, popř. na velbloudech, slonech aj., jezdecké útvary, jednotky, jízda syn. kavalerie, kavalérie:
velitel / příslušníci jezdectva
oddíly lehkého jezdectva
pluky a eskadrony rakouského vojenského jezdectva
sloužit u jezdectva
Generál na obléhatele zaútočil jezdectvem.
Prudký střet obou jezdectev trval celou hodinu a půl.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[jezdectvo]
(2. j. -tva, 6. j. -tvu, 2. mn. -tev)
podstatné jméno rodu středního
historické vojenství
část armády složená z vojáků na koních, popř. na velbloudech, slonech aj., jezdecké útvary, jednotky, jízda syn. kavalerie, kavalérie:
velitel / příslušníci jezdectva
oddíly lehkého jezdectva
pluky a eskadrony rakouského vojenského jezdectva
sloužit u jezdectva
Generál na obléhatele zaútočil jezdectvem.
Prudký střet obou jezdectev trval celou hodinu a půl.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

