jezdit
[jezďɪt]
(3. j., 3. mn. jezdí, rozk. jezdi, čin. jezdil, trp. ježděn, jezděn, podst. jm. ježdění, jezdění)
sloveso nedokonavé
1. (kdo jezdí {čím; na čem; s čím; v čem; kam; odkud; kudy; jak; na co})
opakovaně, pravidelně nebo neurčeným směrem se pohybovat, přemisťovat pomocí dopravního prostředku, sportovního náčiní, zvířete ap.:
jezdit autem / vlakem / veřejnou dopravou
jezdit na kole / na bruslích / na koni
Každou neděli jezdil stopem do Prahy.
V Itálii musí lyžaři do 18 let jezdit s helmou.
Nejezděte na kluzké a namrzlé silnici rychle do zatáček, abyste nedostali smyk.
Na papírové lístky jezdí v MHD už jen menšina cestujících.
podst. jm. Místo ježdění výtahem chodím po schodech pěšky.
2. (kdo jezdí {s čím; jak; co})
(opakovaně, pravidelně) řídit dopravní prostředek, být řidičem:
Kdysi jezdil s náklaďákem.
Je zvyklý jezdit s kamionem dlouhé trasy.
Já nejezdím, vozí mě manželka.
Výrazně přibylo řidičů, kteří jezdí pod vlivem alkoholu.
S ním se bát nemusíš, jezdí opatrně.
3. (co jezdí {kde; kam; kudy; odkud; jak})
(o dopravních prostředcích, přístrojích ap.)
opakovaně, pravidelně se pohybovat, přemisťovat z místa na místo • zajišťovat (pravidelnou) přepravu cestujících:
Po silnici jezdí těžké nákladní automobily a kamiony.
Na trati zatím vlaky nemohou jezdit maximální rychlostí.
V ulici kvůli havárii nejezdí tramvaje.
Ve špičce jezdí spoje každou půlhodinu.
Na ostrov jezdí jednou denně loď. pluje
Po místnosti jezdí robotický vysavač.
Když jsem byla malá, po ulicích jezdili koně, kočáry a drožky.
Sněhu je málo, ale vleky jezdí. jsou v provozu
□ jezdící schody
pohyblivé schody sloužící k přepravě osob mezi různými výškovými úrovněmi (v obchodních domech, v metru ap.)
syn. eskalátor
4. (co, kdo jezdí na co)
(opakovaně, pravidelně) být poháněn • využívat k pohybu dopravním prostředkem určité palivo:
Nové městské autobusy jezdí na plyn.
Traktor jezdí na naftu i na biometan.
Téměř bezhlučné vozítko jezdí pouze na vodík.
Benzin nepoužívám, jezdím na diesel.
Předpokládá se, že na hybridní verzi vozu přestoupí alespoň polovina zákazníků, kteří jezdili dosud na benzin.
5. (kdo jezdí {kam; za něj. účelem})
opakovaně, pravidelně navštěvovat určité místo za nějakým účelem (pomocí dopravního prostředku), cestovat:
jezdit na tábor / na chalupu / k babičce
jezdit na dovolenou / na výlety / do lázní
jezdit za prací / na nákupy
jezdit pro levnější benzin přes hranice
Každý rok jsme jezdili na hory i k moři.
V letní sezoně se sem jezdí koupat každý den stovky lidí.
podst. jm. Inspiraci jsem sbírala i ježděním po festivalech s naší kapelou.
6. (kdo, co jezdí co)
opakovaně, pravidelně absolvovat závod, turnaj ap., při kterém se jede, jezdí 1:
jezdit rallye / biatlon / slalom
Jeho kariéra je úzce spjatá s Pardubicemi, kde trénuje i jezdí dostihy.
Náš vůz jezdil i mistrovství světa.
Dakarské rallye se jezdí v soutěžních kategoriích motocykly, automobily a kamiony.
Jizerská padesátka se jezdí od roku 1968.
□ parkurové ježdění
jezdecká disciplína, při níž se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami
syn. parkurové skákání
7. (kdo jezdí s čím {kde; kudy; kam}; čím {kde; kudy})
opakovaně, různými směry pohybovat nějakým vozítkem ap., zprav. za účelem vykonání nějaké činnosti, přepravy nákladu aj.:
jezdit se sekačkou po zahradě
jezdit s kočárkem na procházky
jezdit s vozíkem mezi regály supermarketu
jezdit autíčkem / s autíčkem po koberci
Zahradník jezdí s kolečkem a naváží hlínu na záhony.
8. (kdo jezdí čím po čem)
klouzavě něčím pohybovat různými směry po povrchu něčeho, klouzat:
jezdit prstem po mapě / po displeji
Hráč suverénně jezdil prsty po hmatníku kytary.
Při masáži jezděte válečkem po chodidlech po dobu 3 minut.
Lékař mi jezdil sondou po břiše.
Při řeči jezdil očima po místnosti. rozhlížel se do stran, těkal
◊ jezdit jak(o) čert expresivní
(o člověku) jezdit velmi rychle • (o dopravním prostředku, přístroji ap.) být velmi rychlý, výkonný
◊ jezdit jak(o) drak / ďábel / ďas expresivní
jezdit velmi rychle
◊ jezdit jak(o) Fittipaldi
jezdit (velmi) rychle
→ doklady v korpusu
Podle brazilského automobilového závodníka Emersona Fittipaldiho (nar. 1946).
◊ jezdit jak(o) prase / čuně / dobytek kolokviální
jezdit nebezpečně, bezohledně
◊ jezdit od čerta k ďáblu expresivní
postupně navštěvovat mnoho různých míst (úřadů, institucí ap.) v usilovné a někdy v bezvýsledné snaze něco sehnat, vyřídit, zjistit
◊ jezdit po zadku kolokviální
(o hráčích fotbalu, hokeje ap.) hrát s maximálním nasazením, velmi bojovně
◊ jezdit prstem po mapě
snít o cestování, o cestě a představovat si, domýšlet si její podrobnosti
◊ [udělat něco,] (i) kdyby čert na koze jezdil expresivní
(udělat, uskutečnit něco) za všech okolností, bez ohledu na překážky:
Ožením se s ní, i kdyby čert na koze jezdil.
Jak si něco vezme do hlavy, dokáže to, kdyby čert na koze jezdil.
→ doklady v korpusu
► jezdívat
[jezďiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Do práce jezdívá autem.
Rád se projedu na kole, nejčastěji jezdívám po okolních cyklostezkách.
Míjel jsem místa, kudy jezdívám den co den.
2.
Jezdíval léta s náklaďákem.
3.
Tehdejší auta jezdívala v průměru šedesátkou.
Tramvaje jezdívaly v Jihlavě v letech 1909 až 1948.
Dosud jezdívaly poslední spoje okolo 19. hodiny.
V létě po jezeře jezdívá vyhlídková loď.
4.
Auto před přestavbou na plyn jezdívalo na olovnatý benzin.
5.
jezdívat na prázdniny k babičce
jezdívat na dovolenou k moři
Jezdívali spolu lyžovat do Alp.
Zamlada jsem jezdíval s kamarády na vandry.
Za kulturou sem jezdívají lidé z celého okolí.
6.
Tenhle závod jezdívám pravidelně.
Můj bratr jezdíval rallye jako spolujezdec.
Jeho děda jezdíval motokros.
Otec jezdíval cvalové a klusácké dostihy.
Na tomhle typu lodi se kdysi jezdívaly závody.
7.
Jezdívala jsem tudy s kočárkem, když byly děti malé.
Dříve jezdívali modeláři s autíčky řízenými vysílačem o frekvenci 35 MHz.
8.
Dříve jsme jezdívali prstem po mapě, dnes myší po podložce.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[jezďɪt]
(3. j., 3. mn. jezdí, rozk. jezdi, čin. jezdil, trp. ježděn, jezděn, podst. jm. ježdění, jezdění)
sloveso nedokonavé
1. (kdo jezdí {čím; na čem; s čím; v čem; kam; odkud; kudy; jak; na co})
opakovaně, pravidelně nebo neurčeným směrem se pohybovat, přemisťovat pomocí dopravního prostředku, sportovního náčiní, zvířete ap.:
jezdit autem / vlakem / veřejnou dopravou
jezdit na kole / na bruslích / na koni
Každou neděli jezdil stopem do Prahy.
V Itálii musí lyžaři do 18 let jezdit s helmou.
Nejezděte na kluzké a namrzlé silnici rychle do zatáček, abyste nedostali smyk.
Na papírové lístky jezdí v MHD už jen menšina cestujících.
podst. jm. Místo ježdění výtahem chodím po schodech pěšky.
2. (kdo jezdí {s čím; jak; co})
(opakovaně, pravidelně) řídit dopravní prostředek, být řidičem:
Kdysi jezdil s náklaďákem.
Je zvyklý jezdit s kamionem dlouhé trasy.
Já nejezdím, vozí mě manželka.
Výrazně přibylo řidičů, kteří jezdí pod vlivem alkoholu.
S ním se bát nemusíš, jezdí opatrně.
3. (co jezdí {kde; kam; kudy; odkud; jak})
(o dopravních prostředcích, přístrojích ap.)
opakovaně, pravidelně se pohybovat, přemisťovat z místa na místo • zajišťovat (pravidelnou) přepravu cestujících:
Po silnici jezdí těžké nákladní automobily a kamiony.
Na trati zatím vlaky nemohou jezdit maximální rychlostí.
V ulici kvůli havárii nejezdí tramvaje.
Ve špičce jezdí spoje každou půlhodinu.
Na ostrov jezdí jednou denně loď. pluje
Po místnosti jezdí robotický vysavač.
Když jsem byla malá, po ulicích jezdili koně, kočáry a drožky.
Sněhu je málo, ale vleky jezdí. jsou v provozu
□ jezdící schody
pohyblivé schody sloužící k přepravě osob mezi různými výškovými úrovněmi (v obchodních domech, v metru ap.)
syn. eskalátor
4. (co, kdo jezdí na co)
(opakovaně, pravidelně) být poháněn • využívat k pohybu dopravním prostředkem určité palivo:
Nové městské autobusy jezdí na plyn.
Traktor jezdí na naftu i na biometan.
Téměř bezhlučné vozítko jezdí pouze na vodík.
Benzin nepoužívám, jezdím na diesel.
Předpokládá se, že na hybridní verzi vozu přestoupí alespoň polovina zákazníků, kteří jezdili dosud na benzin.
5. (kdo jezdí {kam; za něj. účelem})
opakovaně, pravidelně navštěvovat určité místo za nějakým účelem (pomocí dopravního prostředku), cestovat:
jezdit na tábor / na chalupu / k babičce
jezdit na dovolenou / na výlety / do lázní
jezdit za prací / na nákupy
jezdit pro levnější benzin přes hranice
Každý rok jsme jezdili na hory i k moři.
V letní sezoně se sem jezdí koupat každý den stovky lidí.
podst. jm. Inspiraci jsem sbírala i ježděním po festivalech s naší kapelou.
6. (kdo, co jezdí co)
opakovaně, pravidelně absolvovat závod, turnaj ap., při kterém se jede, jezdí 1:
jezdit rallye / biatlon / slalom
Jeho kariéra je úzce spjatá s Pardubicemi, kde trénuje i jezdí dostihy.
Náš vůz jezdil i mistrovství světa.
Dakarské rallye se jezdí v soutěžních kategoriích motocykly, automobily a kamiony.
Jizerská padesátka se jezdí od roku 1968.
□ parkurové ježdění
jezdecká disciplína, při níž se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami
syn. parkurové skákání
7. (kdo jezdí s čím {kde; kudy; kam}; čím {kde; kudy})
opakovaně, různými směry pohybovat nějakým vozítkem ap., zprav. za účelem vykonání nějaké činnosti, přepravy nákladu aj.:
jezdit se sekačkou po zahradě
jezdit s kočárkem na procházky
jezdit s vozíkem mezi regály supermarketu
jezdit autíčkem / s autíčkem po koberci
Zahradník jezdí s kolečkem a naváží hlínu na záhony.
8. (kdo jezdí čím po čem)
klouzavě něčím pohybovat různými směry po povrchu něčeho, klouzat:
jezdit prstem po mapě / po displeji
Hráč suverénně jezdil prsty po hmatníku kytary.
Při masáži jezděte válečkem po chodidlech po dobu 3 minut.
Lékař mi jezdil sondou po břiše.
Při řeči jezdil očima po místnosti. rozhlížel se do stran, těkal
◊ jezdit jak(o) čert expresivní
(o člověku) jezdit velmi rychle • (o dopravním prostředku, přístroji ap.) být velmi rychlý, výkonný
◊ jezdit jak(o) drak / ďábel / ďas expresivní
jezdit velmi rychle
◊ jezdit jak(o) Fittipaldi
jezdit (velmi) rychle
→ doklady v korpusu
Podle brazilského automobilového závodníka Emersona Fittipaldiho (nar. 1946).
◊ jezdit jak(o) prase / čuně / dobytek kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
jezdit nebezpečně, bezohledně
◊ jezdit od čerta k ďáblu expresivní
postupně navštěvovat mnoho různých míst (úřadů, institucí ap.) v usilovné a někdy v bezvýsledné snaze něco sehnat, vyřídit, zjistit
◊ jezdit po zadku kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o hráčích fotbalu, hokeje ap.) hrát s maximálním nasazením, velmi bojovně
◊ jezdit prstem po mapě
snít o cestování, o cestě a představovat si, domýšlet si její podrobnosti
◊ [udělat něco,] (i) kdyby čert na koze jezdil expresivní
(udělat, uskutečnit něco) za všech okolností, bez ohledu na překážky:
Ožením se s ní, i kdyby čert na koze jezdil.
Jak si něco vezme do hlavy, dokáže to, kdyby čert na koze jezdil.
→ doklady v korpusu
► jezdívat
[jezďiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Do práce jezdívá autem.
Rád se projedu na kole, nejčastěji jezdívám po okolních cyklostezkách.
Míjel jsem místa, kudy jezdívám den co den.
2.
Jezdíval léta s náklaďákem.
3.
Tehdejší auta jezdívala v průměru šedesátkou.
Tramvaje jezdívaly v Jihlavě v letech 1909 až 1948.
Dosud jezdívaly poslední spoje okolo 19. hodiny.
V létě po jezeře jezdívá vyhlídková loď.
4.
Auto před přestavbou na plyn jezdívalo na olovnatý benzin.
5.
jezdívat na prázdniny k babičce
jezdívat na dovolenou k moři
Jezdívali spolu lyžovat do Alp.
Zamlada jsem jezdíval s kamarády na vandry.
Za kulturou sem jezdívají lidé z celého okolí.
6.
Tenhle závod jezdívám pravidelně.
Můj bratr jezdíval rallye jako spolujezdec.
Jeho děda jezdíval motokros.
Otec jezdíval cvalové a klusácké dostihy.
Na tomhle typu lodi se kdysi jezdívaly závody.
7.
Jezdívala jsem tudy s kočárkem, když byly děti malé.
Dříve jezdívali modeláři s autíčky řízenými vysílačem o frekvenci 35 MHz.
8.
Dříve jsme jezdívali prstem po mapě, dnes myší po podložce.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

