jóga
[joːga]
(2. j. jógy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z indoárijských jazyků⟩
1.
cvičení založené na specifických pozicích těla, práci s dechem a meditaci, zaměřené na posílení a protažení celého těla a zklidnění mysli:
klasická / hormonální / těhotenská jóga
lekce / kurz jógy
lektorka / instruktorka jógy
podložka na jógu
Pravidelně cvičí jógu a doma praktikuje dechová cvičení.
2. filozofie
indické učení o metodách ovládání tělesných a duševních funkcí člověka s cílem dosáhnout vyšších duchovních stavů, zahrnující cvičení, meditaci, koncentraci aj.:
praxe indické jógy
Odjel do Indie studovat jógu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[joːga]
(2. j. jógy)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z indoárijských jazyků⟩
1.
cvičení založené na specifických pozicích těla, práci s dechem a meditaci, zaměřené na posílení a protažení celého těla a zklidnění mysli:
klasická / hormonální / těhotenská jóga
lekce / kurz jógy
lektorka / instruktorka jógy
podložka na jógu
Pravidelně cvičí jógu a doma praktikuje dechová cvičení.
2. filozofie
indické učení o metodách ovládání tělesných a duševních funkcí člověka s cílem dosáhnout vyšších duchovních stavů, zahrnující cvičení, meditaci, koncentraci aj.:
praxe indické jógy
Odjel do Indie studovat jógu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

