jablko
[jablko]
(2. j. -lka, 6. j. -lku, 2. mn. -lek, 6. mn. -lkách, -lcích)
podstatné jméno rodu středního
1.
kulovitý jedlý plod jabloně s tenkou slupkou a sladkou dužinou:
červené / zelené / žluté jablko
úroda jablek
jablka v županu pečená v těstovém obalu
česat jablka
Pěstitelům zbývá na skladech 9 tisíc tun jablek.
2.
co tvarem nebo velikostí připomíná jablko 1:
krétské kněžky s odhalenými „jablky“ prsy
Lidé s postavou typu jablka mají největší objem kolem pasu a na hrudi, zatímco lidé s postavou hrušky nabývají především kolem boků.
3.
korunovační klenot ve tvaru a velikosti jablka 1 s nasazeným křížem na horní straně:
královské / císařské / říšské jablko
Jablko a žezlo jsou zhotoveny z osmnáctikarátového zlata.
4.
ovocný strom s vejčitými listy, narůžovělými květy a jedlými plody, bot. jabloň domácí Malus domestica syn. jabloň:
Začínají kvést jablka.
Zahrada byla osázena původními odrůdami jablek.
□ Adamovo jablko knižní
vyvýšenina na přední části hrtanu
syn. ohryzek 2
□ granátové jablko
středně velký aromatický plod obsahující semena temně červené barvy, používaný jako ovoce
→ doklady v korpusu
□ rajské jablko
kulovitý šťavnatý plod rajčete jedlého, zprav. červené barvy
syn. rajče, rajské jablíčko
◊ jablko nepadá / nepadne / nespadne daleko od stromu
děti mívají stejné vlastnosti, schopnosti, sklony ap. jako jejich rodiče
→ doklady v korpusu
◊ jablko sváru
příčina neshody, konfliktu, hádky ap.
Podle jablka s nápisem Té nejkrásnější, které měla vhodit Eris, bohyně sváru a válečných konfliktů z řecké mytologie, mezi tři jiné bohyně (Héru, Athénu a Afroditu).
◊ míchat / sčítat jablka s hruškami expresivní
slučovat, porovnávat ap. nesourodé prvky, a dojít tudíž ke zkresleným, neplatným závěrům
◊ (muset) kousnout do kyselého jablka
(muset) udělat pod tlakem okolností něco nepříjemného, protivného, ponižujícího ap.
► jablíčko
[jabliːčko]
(2. j. -čka, 6. j. -čku, 2. mn. -ček, 6. mn. -čkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
červené jablíčko
sušená jablíčka plátky
Z vánočních rituálů dodržujeme jen krájení jablíček po štědrovečerní večeři.
2.
Tvářenka patří na jablíčka lícních kostí.
□ rajské jablíčko
kulovitý šťavnatý plod rajčete jedlého, zprav. červené barvy
syn. rajče, rajské jablko
◊ těšínská jablíčka
marné utěšování • plané sliby
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[jablko]
(2. j. -lka, 6. j. -lku, 2. mn. -lek, 6. mn. -lkách, -lcích)
podstatné jméno rodu středního
1.
kulovitý jedlý plod jabloně s tenkou slupkou a sladkou dužinou:
červené / zelené / žluté jablko
úroda jablek
jablka v županu pečená v těstovém obalu
česat jablka
Pěstitelům zbývá na skladech 9 tisíc tun jablek.
2.
co tvarem nebo velikostí připomíná jablko 1:
krétské kněžky s odhalenými „jablky“ prsy
Lidé s postavou typu jablka mají největší objem kolem pasu a na hrudi, zatímco lidé s postavou hrušky nabývají především kolem boků.
3.
korunovační klenot ve tvaru a velikosti jablka 1 s nasazeným křížem na horní straně:
královské / císařské / říšské jablko
Jablko a žezlo jsou zhotoveny z osmnáctikarátového zlata.
4.
ovocný strom s vejčitými listy, narůžovělými květy a jedlými plody, bot. jabloň domácí Malus domestica syn. jabloň:
Začínají kvést jablka.
Zahrada byla osázena původními odrůdami jablek.
□ Adamovo jablko knižní
vyvýšenina na přední části hrtanu
syn. ohryzek 2
□ granátové jablko
středně velký aromatický plod obsahující semena temně červené barvy, používaný jako ovoce
→ doklady v korpusu
□ rajské jablko
kulovitý šťavnatý plod rajčete jedlého, zprav. červené barvy
syn. rajče, rajské jablíčko
◊ jablko nepadá / nepadne / nespadne daleko od stromu
děti mívají stejné vlastnosti, schopnosti, sklony ap. jako jejich rodiče
→ doklady v korpusu
◊ jablko sváru
příčina neshody, konfliktu, hádky ap.
Podle jablka s nápisem Té nejkrásnější, které měla vhodit Eris, bohyně sváru a válečných konfliktů z řecké mytologie, mezi tři jiné bohyně (Héru, Athénu a Afroditu).
◊ míchat / sčítat jablka s hruškami expresivní
slučovat, porovnávat ap. nesourodé prvky, a dojít tudíž ke zkresleným, neplatným závěrům
◊ (muset) kousnout do kyselého jablka
(muset) udělat pod tlakem okolností něco nepříjemného, protivného, ponižujícího ap.
► jablíčko
[jabliːčko]
(2. j. -čka, 6. j. -čku, 2. mn. -ček, 6. mn. -čkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
červené jablíčko
sušená jablíčka plátky
Z vánočních rituálů dodržujeme jen krájení jablíček po štědrovečerní večeři.
2.
Tvářenka patří na jablíčka lícních kostí.
□ rajské jablíčko
kulovitý šťavnatý plod rajčete jedlého, zprav. červené barvy
syn. rajče, rajské jablko
◊ těšínská jablíčka
marné utěšování • plané sliby
Poznámka Méně často se používá také kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
varianta jabko.Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

