Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[ječet]
(3. j., 3. mn. ječí, rozk. (ne)ječ, čin. ječel, podst. jm. ječení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo, co ječí {čím; jak})
vydávat nepříjemný, pronikavý, zprav. vysoký zvuk:
ječet bolestí / hrůzou
Miminko stále srdceryvně ječí a nedaří se mi ho uklidnit.
V ulicích ječely alarmy jako o závod.
Zvonek tramvaje se může přetrhnout, brzdy ječí a skřípou.
podst. jm. Sem nedoléhal hluk dopravy, ječení sirén ani hučení přelétajících letadel.
2. expresivní (kdo ječí {na koho; že…; aby…; ať…; „…“})
hlasitou řečí projevovat svou nespokojenost, nadávat, křičet:
ječet na děti / na rozhodčího
Přilítla máma a ječela, abych slezla dolů.
„Nepřibližuj se,“ ječela jsem hystericky.
Ječela na něho před cizími lidmi jako na malého kluka.
Začal na mě ječet, že mi do toho nic není.
dokonavé k 1, 2 → zaječet
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
