jetel
[jetel]
(2. j. -le, 6. j. -li, 6. mn. -lích, -lech)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
nízká rostlina s listy složenými ze tří lístků a s drobnými kulovitými bílými, žlutými, červenými nebo růžovými květy, pěstovaná jako pícnina:
červeně kvetoucí jetel
trhat hlavičky jetele
Na polích pěstujeme krmnou kukuřici a jetel pro dobytek.
Farmář sekal jetel a vojtěšku.
bot. jetel luční Trifolium pratense
► jetýlek
[jetiːlek]
(2. j. -lku, 6. j. -lku, 6. mn. -lcích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
Želva si pochutnává na jetýlku.
Irové si v den svatého Patrika připínají na klopu snítku jetýlku.
zdrobnělé → jetelíček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[jetel]
(2. j. -le, 6. j. -li, 6. mn. -lích, -lech)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
nízká rostlina s listy složenými ze tří lístků a s drobnými kulovitými bílými, žlutými, červenými nebo růžovými květy, pěstovaná jako pícnina:
červeně kvetoucí jetel
trhat hlavičky jetele
Na polích pěstujeme krmnou kukuřici a jetel pro dobytek.
Farmář sekal jetel a vojtěšku.
bot. jetel luční Trifolium pratense
► jetýlek
[jetiːlek]
(2. j. -lku, 6. j. -lku, 6. mn. -lcích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
Želva si pochutnává na jetýlku.
Irové si v den svatého Patrika připínají na klopu snítku jetýlku.
zdrobnělé → jetelíček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

