kónický
[koːnɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
⟨z řečtiny⟩
mající tvar kužele, kuželovitý:
kónický tvar
lampa s kónickým stínidlem
kónická membrána z laminovaného papíru
Nejpozoruhodnější část hradu představuje kónická věž s pozdně románským obloučkovým portálkem.
Trubka nesmí být zaměňována s kornetem, který má kóničtější trubici, což mu dává o něco jemnější zvuk.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[koːnɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
⟨z řečtiny⟩
mající tvar kužele, kuželovitý:
kónický tvar
lampa s kónickým stínidlem
kónická membrána z laminovaného papíru
Nejpozoruhodnější část hradu představuje kónická věž s pozdně románským obloučkovým portálkem.
Trubka nesmí být zaměňována s kornetem, který má kóničtější trubici, což mu dává o něco jemnější zvuk.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

