kabinkový
[kabɪŋkoviː]
přídavné jméno
vztahující se ke kabince 1 (malé uzavřené místnosti), 2 (pohyblivému uzavřenému prostoru pro přepravu osob), kabinkám • vybavený kabinkami, mající kabinky • tvořený kabinkou, kabinový:
mobilní kabinkové toalety
skiareál s osmimístnou kabinkovou lanovkou
Nahoře nad trávníkem dominovala prostoru řada kabinkových šaten.
Samoobslužný kabinkový mostní přepravník nahradil starou kovovou lávku.
Výhodou oběžného výtahu je, že přepraví bez čekání více lidí než běžný kabinkový výtah.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kabɪŋkoviː]
přídavné jméno
vztahující se ke kabince 1 (malé uzavřené místnosti), 2 (pohyblivému uzavřenému prostoru pro přepravu osob), kabinkám • vybavený kabinkami, mající kabinky • tvořený kabinkou, kabinový:
mobilní kabinkové toalety
skiareál s osmimístnou kabinkovou lanovkou
Nahoře nad trávníkem dominovala prostoru řada kabinkových šaten.
Samoobslužný kabinkový mostní přepravník nahradil starou kovovou lávku.
Výhodou oběžného výtahu je, že přepraví bez čekání více lidí než běžný kabinkový výtah.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

