kadlub
[kadlup], 2. j. [kadlubu]
(2. j. -bu, 6. j. -bu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z polštiny⟩
1.
forma (jednodílná nebo vícedílná) na odlévání, lisování ap.:
keramický kadlub
kadlub na odlévání stříbra / na těstové figurky
Kachle vyráběli hrnčíři v kadlubech.
Do kadlubu se vmačkávala hmota z žitné mouky, namletých plev a otrub.
Na kadlubu musel být ponechán otvor pro nalévání roztavené suroviny.
2.
(předem daný) formát, forma, schéma (např. uměleckého díla):
konvenční kadlub
rozbíjet staré formální kadluby
Nepíšeme konkrétní scénář, připravujeme jakýsi kadlub, formát, jak má soutěž vypadat a co bude vždy jejím základem.
Výtvarná koncepce je atraktivní, i když ze známého kadlubu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kadlup], 2. j. [kadlubu]
(2. j. -bu, 6. j. -bu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z polštiny⟩
1.
forma (jednodílná nebo vícedílná) na odlévání, lisování ap.:
keramický kadlub
kadlub na odlévání stříbra / na těstové figurky
Kachle vyráběli hrnčíři v kadlubech.
Do kadlubu se vmačkávala hmota z žitné mouky, namletých plev a otrub.
Na kadlubu musel být ponechán otvor pro nalévání roztavené suroviny.
2.
(předem daný) formát, forma, schéma (např. uměleckého díla):
konvenční kadlub
rozbíjet staré formální kadluby
Nepíšeme konkrétní scénář, připravujeme jakýsi kadlub, formát, jak má soutěž vypadat a co bude vždy jejím základem.
Výtvarná koncepce je atraktivní, i když ze známého kadlubu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

