kaplan
[kaplan]
(2. j. -na, 3., 6. j. -novi, -nu, 1. mn. -ni)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨z němčiny < z latiny⟩
1.
duchovní přidělený určité instituci nebo skupině lidí, aby zde poskytoval duchovní službu:
vojenský / vězeňský kaplan
V české armádě slouží více kaplanů.
Nemocničním kaplanem může být kněz, jáhen, řeholník, jiná zasvěcená osoba, laik, muž i žena.
Služba kaplana je určena bez rozdílu všem, kteří o ni projeví zájem, ať jsou věřící, či bez vyznání.
2.
(zejména v římskokatolické církvi) pomocný duchovní na farnosti, farní vikář:
Sloužil v malé venkovské farnosti jako kaplan.
Tehdejší farář se společně s kaplanem zasadili o rekonstrukci kostela.
► kaplanka I
[kaplaŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
vězeňská kaplanka
V nemocnici začala nabízet pastorační péči nemocniční kaplanka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kaplan]
(2. j. -na, 3., 6. j. -novi, -nu, 1. mn. -ni)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨z němčiny < z latiny⟩
1.
duchovní přidělený určité instituci nebo skupině lidí, aby zde poskytoval duchovní službu:
vojenský / vězeňský kaplan
V české armádě slouží více kaplanů.
Nemocničním kaplanem může být kněz, jáhen, řeholník, jiná zasvěcená osoba, laik, muž i žena.
Služba kaplana je určena bez rozdílu všem, kteří o ni projeví zájem, ať jsou věřící, či bez vyznání.
2.
(zejména v římskokatolické církvi) pomocný duchovní na farnosti, farní vikář:
Sloužil v malé venkovské farnosti jako kaplan.
Tehdejší farář se společně s kaplanem zasadili o rekonstrukci kostela.
► kaplanka I
[kaplaŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
vězeňská kaplanka
V nemocnici začala nabízet pastorační péči nemocniční kaplanka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

