kláda II
[klaːda]
(2. j. -dy)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
velká zima:
V noci je venku furt pěkná kláda.
Teplota pořád klesala. Taková kláda!
Venku sněžilo a byla mi strašná kláda.
Dneska už do tý klády nejdu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[klaːda]
(2. j. -dy)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
velká zima:
V noci je venku furt pěkná kláda.
Teplota pořád klesala. Taková kláda!
Venku sněžilo a byla mi strašná kláda.
Dneska už do tý klády nejdu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

