kolmý
[kolmiː]
přídavné jméno
1.
svírající s rovinou nebo přímkou pravý úhel:
parkoviště s kolmým stáním
síť navzájem kolmých ulic
Úsečka KL je kolmá k přímce p.
Síly působí ve směru kolmém na ramena pák.
□ kolmá přihrávka sport
(ve fotbale, v hokeji) průniková přihrávka směřující kolmo k soupeřově brance
2. (2. st. -mější)
směřující svisle vzhůru nebo dolů, svislý, strmý:
kolmá zeď
Nad hranou kolmé skalní stěny se není čeho zachytit.
Šli jsme dál a východní stráň byla stále sráznější a kolmější.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kolmiː]
přídavné jméno
1.
svírající s rovinou nebo přímkou pravý úhel:
parkoviště s kolmým stáním
síť navzájem kolmých ulic
Úsečka KL je kolmá k přímce p.
Síly působí ve směru kolmém na ramena pák.
□ kolmá přihrávka sport
(ve fotbale, v hokeji) průniková přihrávka směřující kolmo k soupeřově brance
2. (2. st. -mější)
směřující svisle vzhůru nebo dolů, svislý, strmý:
kolmá zeď
Nad hranou kolmé skalní stěny se není čeho zachytit.
Šli jsme dál a východní stráň byla stále sráznější a kolmější.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

