Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[konec]
(2. j. konce)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
krajní část něčeho (věci, části těla aj.):
držet konec řetězu
dočíst až na konec stránky
Namočila si jeden konec ručníku ve studené vodě a otírala si s ním obličej.
Dírkami provlečte drát a oba konce párkrát zatočte.
Od špičky čenichu po konec ocasu měřil vlk 180 centimetrů.
2.
okrajová, hraniční část vymezeného prostoru, část nejvíce vzdálená od jeho středu, okraj, kraj:
dolní konec zahrady
Doktoři se šli poradit na druhý konec ordinace.
Došel jsem na konec lesa a přede mnou se objevil skoro pohádkový pohled do údolí.
Došli jsme až na konec města ke hřbitovu.
3.
poslední časový úsek, závěrečná fáze nějaké činnosti nebo události, závěr:
Podobně teplý jako vánoční svátky bude i konec roku.
Je konec listopadu a my stále nemáme žádné bližší informace.
Nejzajímavější byl konec utkání, kdy se oba celky zaměřily pouze na ofenzivu.
Konec prázdnin jsme strávili u kamaráda na Lipně.
4.
skončení existence, trvání, fungování něčeho, zastavení činnosti, ukončení • smrt:
oslavovat konec války
ohlásit konec profesionální kariéry
Vyhlášení národního parku by znamenalo konec těžby a podnikání.
Pro mě je konec manželství největší osobní prohra.
Doktor říká, že se blíží konec a je to už jen otázka dní.
5. zprav. množné
Užívané zpravidla v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
vzdálená místa, vzdálené oblasti, části světa, končiny:
Technologické nástroje umožňují skládat virtuální týmy z různých konců světa.
Naši studenti pocházejí ze všech konců Evropy.
Jenže všechny konce i kraje světa nikdy nenahradí místo, kde jsme se narodili.
◊ bez konce knižní
1. jevící se jako časově neomezený • nekonečně dlouhý, dlouho:
čekání bez konce
bez konce plynoucí čas
Odpoledne se vleklo bez konce.
Znovu začal své pátrání bez konce.
2. jevící se jako prostorově neomezený • velmi rozlehlý, rozlehle:
lesy bez konce
moře a oceány bez konce
Můj hlas se ztrácel v prázdnotě bez konce.
3. (o lidských vlastnostech, vztazích ap.) bezmezný, bezmezně:
tragická hrůza bez konce
Lidská fantazie je bez konce.
◊ být u konce s dechem
být zcela vyčerpaný a nemoct pokračovat
→ doklady v korpusu
◊ (ještě) není všem dnům konec
(zatím) není nic ztraceno, může se to změnit, ještě to nekončí
→ doklady v korpusu
◊ každá hůl má dva konce
každé jednání se může obrátit proti záměru jeho původce • na všechno se lze dívat ze dvou stran
→ doklady v korpusu
◊ každá pohádka má svůj konec
žádné úspěšné, šťastné ap. období netrvá věčně a jednou skončí
◊ kde je něčemu / někomu (dnes / dneska) konec
o něčem nebo o někom není nic známo, neví se, kde je, jak se mu daří ap. • něco nebo někdo už neexistuje, nemá význam ap.
→ doklady v korpusu
◊ konec dobrý, všechno dobré
šťastný konec vynahradí veškeré předcházející těžkosti a nepříjemnosti
→ doklady v korpusu
◊ konec korunuje dílo
závěrečná fáze, zakončení je vyvrcholením dlouhodobější práce a podtrhuje její celkové vyznění
◊ konec vše napraví
nakonec to dobře dopadne, ačkoliv průběh není příznivý, nadějný
◊ konec zvonec expresivní, někdy žertovné
končí to, skončilo to • to je všechno, nic víc není potřeba
◊ na druhém konci světa ◊ z druhého konce světa
na velmi vzdáleném místě, velmi daleko • z velmi vzdáleného místa, zdaleka
→ doklady v korpusu
◊ na konci dne kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
ve výsledku, nakonec
◊ něco / to nebralo konce
něco trvalo (příliš) dlouho:
Jeho řeči nebraly konce.
Vyřizování naší žádosti nebere konce.
→ doklady v korpusu
◊ nedohlédnout konce něčeho
uvědomovat si rozsáhlost, nesmírnost něčeho
→ doklady v korpusu
◊ světlo na konci tunelu
naděje na příznivý obrat
◊ tahat za delší konec (provazu / lana)
být v silnější pozici, mít výhodu oproti soupeři, konkurentovi
→ doklady v korpusu
◊ tahat za kratší konec (provazu / lana)
být ve slabší pozici, mít nevýhodu oproti soupeři, konkurentovi
◊ všechno má svůj (začátek a) konec
všechny jevy, události ap., ať příznivé, či nepříznivé, jsou časově omezené a jednou skončí
◊ vzít / brát / chytit něco za správný konec
přistoupit, přistupovat správně, vhodně k řešení nějaké situace, problému ap.
◊ vzít / brát něco za špatný konec
přistoupit, přistupovat špatně, nevhodně k řešení nějaké situace, problému ap.
◊ vzít to z jiného / druhého konce ◊ začít z jiného / druhého konce
přistoupit k něčemu jinak, začít (něco dělat) jiným způsobem, opačně
► koneček
[koneček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
lehce se dotýkat kláves konečky prstů
Mokré konečky vlasů se jí lepily na tvář.
Červený koneček cigarety zářil v potemnělém pokoji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
