koncertně
[koncertňe]
příslovce
1.
z hlediska koncertu 1 (předvedení hudebních skladeb živě před publikem) • formou koncertu, na koncertě:
Kapela je stále koncertně úspěšnější v zahraničních klubech než u českého publika.
Po ukončení operní dráhy vystupoval koncertně.
Operu by chtěl s Českou filharmonií koncertně uvést a natočit na desky.
Kapela zatím neměla možnost se koncertně prezentovat.
2. (2. st. -něji)
způsobem charakteristickým pro koncert 2 (virtuózní skladbu pro sólový nástroj):
Jedna strana desky zní koncertněji, druhá má lehčí ráz.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[koncertňe]
příslovce
1.
z hlediska koncertu 1 (předvedení hudebních skladeb živě před publikem) • formou koncertu, na koncertě:
Kapela je stále koncertně úspěšnější v zahraničních klubech než u českého publika.
Po ukončení operní dráhy vystupoval koncertně.
Operu by chtěl s Českou filharmonií koncertně uvést a natočit na desky.
Kapela zatím neměla možnost se koncertně prezentovat.
2. (2. st. -něji)
způsobem charakteristickým pro koncert 2 (virtuózní skladbu pro sólový nástroj):
Jedna strana desky zní koncertněji, druhá má lehčí ráz.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

