konev
[konef], 2. j. [konve]
(2. j. konve)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
zprav. válcovitá plechová nebo plastová nádoba s držadlem a s boční odlévací trubicí, někdy zakončenou kropítkem, určená k zalévání rostlin nebo k přenášení a odlévání kapalin:
kropicí / zahradní konev
hliníková / plechová konev
mlékárenská konev
Plodová zelenina potřebuje zálivku ke kořenům, jemné výsevy se zalévají konví s kropítkem.
Vzal jsem si z auta pětilitrovou konev benzínu.
◊ leje / lije jak(o) z konve expresivní
vydatně prší
◊ leje / lije z něj jak(o) z konve expresivní
silně se potí
► konývka
[koniːfka], 2. mn. [koniːvek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
► konévka
[koneːfka], 2. mn. [koneːvek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
syn. konvička 2:
Obyvatelé chodí pro vodu se džbány a konývkami k lesní studánce.
Konévky určené k zalévání květin na hrobech zůstávají na svém místě, zatím nezmizela ani jedna.
zdrobnělé → i konvička
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[konef], 2. j. [konve]
(2. j. konve)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
zprav. válcovitá plechová nebo plastová nádoba s držadlem a s boční odlévací trubicí, někdy zakončenou kropítkem, určená k zalévání rostlin nebo k přenášení a odlévání kapalin:
kropicí / zahradní konev
hliníková / plechová konev
mlékárenská konev
Plodová zelenina potřebuje zálivku ke kořenům, jemné výsevy se zalévají konví s kropítkem.
Vzal jsem si z auta pětilitrovou konev benzínu.
◊ leje / lije jak(o) z konve expresivní
vydatně prší
◊ leje / lije z něj jak(o) z konve expresivní
silně se potí
► konývka
[koniːfka], 2. mn. [koniːvek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
► konévka
[koneːfka], 2. mn. [koneːvek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
syn. konvička 2:
Obyvatelé chodí pro vodu se džbány a konývkami k lesní studánce.
Konévky určené k zalévání květin na hrobech zůstávají na svém místě, zatím nezmizela ani jedna.
zdrobnělé → i konvička
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

