kontrastovat
[kontrastovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -tován, trp. -toval, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé
⟨z latiny⟩
(co kontrastuje s čím)
být ostře, nápadně odlišný, působit odlišně, vytvářet kontrast:
Barva závěsu může s interiérem ladit, nebo naopak kontrastovat.
Přírodní materiál dobře kontrastuje s moderním designem.
Náhlý chlad v místnosti ostře kontrastoval s horkem venku.
podst. jm. V nastudování dramatu se uplatňuje kontrastování jednotlivých fází děje.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kontrastovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -tován, trp. -toval, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé
⟨z latiny⟩
(co kontrastuje s čím)
být ostře, nápadně odlišný, působit odlišně, vytvářet kontrast:
Barva závěsu může s interiérem ladit, nebo naopak kontrastovat.
Přírodní materiál dobře kontrastuje s moderním designem.
Náhlý chlad v místnosti ostře kontrastoval s horkem venku.
podst. jm. V nastudování dramatu se uplatňuje kontrastování jednotlivých fází děje.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

