Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[korba]
(2. j. korby, 2. mn. koreb, korb)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
1.
ohrazená část dopravního prostředku sloužící k přepravě nákladu, resp. lidí:
korba přívěsného vozíku
výklopná korba pro saně
sklopit korbu náklaďáku
Odtahový vůz naložil auto na korbu.
Vojáci stáli na korbě obrněného vozidla.
2.
(odnímatelná) část kočárku určená k přepravě ležících nebo sedících dětí:
kočárek s proutěnou korbou
kočárek pro dvojčata se dvěma korbami
V rozpálené korbě může dítě utrpět úpal.
Na zadní sedačku fordu položila korbu kočárku s tříměsíčním chlapečkem.
Trojkombinace kočárku obsahuje hlubokou korbu, sportovní nástavbu a autosedačku.
► korbička
[korbɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
zahradní vozík s praktickou sklápěcí korbičkou
Házím krosnu na korbičku teréňáku mezi domorodce a jejich zboží.
2.
korbička pro novorozence
kočárek s hlubokou korbičkou
Je třeba dbát na správné zacvaknutí korbičky kočárku do podvozku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
