koroptev
[koroptef], 2. j. [koroptve]
(2. j. -tve)
podstatné jméno rodu ženského
1.
šedohnědý polní pták s nohama uzpůsobenýma k hrabání a s krátkým zobákem:
hnízdící koroptve
střelit koroptev
Myslivci přikrmují bažanty a koroptve.
Koroptve čiřikaly na polích.
zool. koroptev polní Perdix perdix
2.
maso tohoto ptáka • pokrm z něj připravený:
naložit koroptev do marinády
nadívaná koroptev
V zimě prý skvěle chutnají koroptve.
Král měl k večeři polévku, bažanta a koroptev.
► koroptvička
[koroptvɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
hejno koroptviček
osamělá koroptvička na mezi
2.
koroptvička k obědu
Za chvíli se koroptvičky budou vyndávat z trouby.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[koroptef], 2. j. [koroptve]
(2. j. -tve)
podstatné jméno rodu ženského
1.
šedohnědý polní pták s nohama uzpůsobenýma k hrabání a s krátkým zobákem:
hnízdící koroptve
střelit koroptev
Myslivci přikrmují bažanty a koroptve.
Koroptve čiřikaly na polích.
zool. koroptev polní Perdix perdix
2.
maso tohoto ptáka • pokrm z něj připravený:
naložit koroptev do marinády
nadívaná koroptev
V zimě prý skvěle chutnají koroptve.
Král měl k večeři polévku, bažanta a koroptev.
► koroptvička
[koroptvɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
hejno koroptviček
osamělá koroptvička na mezi
2.
koroptvička k obědu
Za chvíli se koroptvičky budou vyndávat z trouby.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

