kos
[kos]
(2. j. kosa, 3., 6. j. kosovi, kosu, 1. mn. kosi, kosové)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
zpěvný pták černé až černohnědé barvy s žlutooranžovým zobákem a kroužkem kolem očí:
osiřelá mláďata kosů
slyšet zpívat kosa
Objevili jsme hnízdo kosa se snůškou vajec.
zool. kos černý Turdus merula
2. expresivní
osoba mužského pohlaví s rysy nebo vlastnostmi, k nimž mluvčí zaujímá kladný postoj:
Byli to kosové, ti naši dědci!
◊ podle nosa poznáš kosa kolokviální
1. podle rysů v obličeji lze odhalit charakter člověka
2. podle velikosti nosu lze odhalit velikost penisu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kos]
(2. j. kosa, 3., 6. j. kosovi, kosu, 1. mn. kosi, kosové)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
zpěvný pták černé až černohnědé barvy s žlutooranžovým zobákem a kroužkem kolem očí:
osiřelá mláďata kosů
slyšet zpívat kosa
Objevili jsme hnízdo kosa se snůškou vajec.
zool. kos černý Turdus merula
2. expresivní
osoba mužského pohlaví s rysy nebo vlastnostmi, k nimž mluvčí zaujímá kladný postoj:
Byli to kosové, ti naši dědci!
◊ podle nosa poznáš kosa kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. podle rysů v obličeji lze odhalit charakter člověka
2. podle velikosti nosu lze odhalit velikost penisu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

