kravata
[kravata]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z francouzštiny⟩
1.
ozdobný módní doplněk podlouhlého tvaru, nošený zprav. muži ke košili a vázaný těsně pod límečkem syn. vázanka:
uzel na kravatě
hedvábná kravata sladěná s oblekem
dámská kravata na gumičku
Povolil si kravatu u krku.
V těchto parných dnech chodí bez kravaty s rozhalenkou.
2. kolokviální
chvat při zápase nasazovaný na krk soupeře:
Násilníkovi zkroutil povedeným hmatem ruku a vzápětí mu nasadil kravatu.
Po kopancích ho chytil do kravaty.
Prostě mu dám kravatu, sevřu mu průdušnici a uzavřu přívod kyslíku, za chvíli by měl omdlít.
◊ bez kravat
neformálně, bez oficialit
► kravatka
[kravatka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
spona na kravatku
Poopravil si uzel květované kravatky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kravata]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z francouzštiny⟩
1.
ozdobný módní doplněk podlouhlého tvaru, nošený zprav. muži ke košili a vázaný těsně pod límečkem syn. vázanka:
uzel na kravatě
hedvábná kravata sladěná s oblekem
dámská kravata na gumičku
Povolil si kravatu u krku.
V těchto parných dnech chodí bez kravaty s rozhalenkou.
2. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
chvat při zápase nasazovaný na krk soupeře:
Násilníkovi zkroutil povedeným hmatem ruku a vzápětí mu nasadil kravatu.
Po kopancích ho chytil do kravaty.
Prostě mu dám kravatu, sevřu mu průdušnici a uzavřu přívod kyslíku, za chvíli by měl omdlít.
◊ bez kravat
neformálně, bez oficialit
► kravatka
[kravatka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
spona na kravatku
Poopravil si uzel květované kravatky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

