kvalt
[kvalt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z němčiny⟩
1. kolokviální
rychlé tempo činnosti související zprav. s nedostatkem času, množstvím povinností ap., spěch:
Celý chod domácnosti byl ve strašném kvaltu.
Žádnej kvalt, do středy máš čas.
Na začátku jsme v tom kvaltu na některý věci zapomněli.
2. slang: motorismus
rychlostní stupeň u motorových vozidel syn. rychlost:
páka převodovky s šesti kvalty
řazení na vyšší kvalty
Osmistupňová automatika zběsile střídá jeden kvalt za druhým.
Vyhodím kvalt a sjedu z kopce bez plynu. vyřadím rychlost, pojedu na neutrál
→ kvaltem
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kvalt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z němčiny⟩
1. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rychlé tempo činnosti související zprav. s nedostatkem času, množstvím povinností ap., spěch:
Celý chod domácnosti byl ve strašném kvaltu.
Žádnej kvalt, do středy máš čas.
Na začátku jsme v tom kvaltu na některý věci zapomněli.
2. slang: motorismus
rychlostní stupeň u motorových vozidel syn. rychlost:
páka převodovky s šesti kvalty
řazení na vyšší kvalty
Osmistupňová automatika zběsile střídá jeden kvalt za druhým.
Vyhodím kvalt a sjedu z kopce bez plynu. vyřadím rychlost, pojedu na neutrál
→ kvaltem
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

