farmařit
[farmařɪt]
(3. j., 3. mn. -ří, rozk. -ř, čin. -řil, trp. -řeno, podst. jm. -ření)
sloveso nedokonavé
(kdo farmaří)
hospodařit na farmě 1 (podniku, usedlosti), být farmářem:
Začal jsem ekologicky farmařit.
Několik let farmařil na rodinném statku.
Když začínali farmařit, měli šest koz.
Vydal se na ranč v Severní Dakotě, aby tam farmařil.
podst. jm. Farmařením se dá uživit, ale ne lehce.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[farmařɪt]
(3. j., 3. mn. -ří, rozk. -ř, čin. -řil, trp. -řeno, podst. jm. -ření)
sloveso nedokonavé
(kdo farmaří)
hospodařit na farmě 1 (podniku, usedlosti), být farmářem:
Začal jsem ekologicky farmařit.
Několik let farmařil na rodinném statku.
Když začínali farmařit, měli šest koz.
Vydal se na ranč v Severní Dakotě, aby tam farmařil.
podst. jm. Farmařením se dá uživit, ale ne lehce.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)