cizí I
[cɪziː]
přídavné jméno
1.
patřící někomu jinému • vztahující se k jinému jednotlivci nebo kolektivu op. vlastní:
způsobit škodu na cizím majetku
Nevstupujte na cizí pozemek.
S cizími věcmi musíš zacházet opatrně.
Skrýval se pod cizím jménem.
K nehodě došlo bez cizího zavinění.
2.
vztahující se k jinému národu, k jiné zemi • pocházející z jiného národa, z jiné země, ze zahraničí, zahraniční op. domácí I/4:
cizí jazyk / kultura / měna
cizí státní příslušník cizinec
slovník cizích slov
začít nový život v cizí zemi
Za války bylo zakázané poslouchat cizí rozhlas.
3.
který není známý, povědomý syn. neznámý:
Nemá ve zvyku mluvit s cizími lidmi.
V cizím prostředí se necítí dobře.
Cizím osobám je vstup na staveniště zakázán.
4. (2. st. cizejší) (komu, čemu)
neodpovídající něčím zvyklostem, něčímu celkovému založení syn. vzdálený:
Takový způsob uvažování je mi cizí.
Ambice a ctižádost byly jeho povaze zcela cizí.
Překladatelka nechala všechny postavy hovořit stejně, což je originálu bytostně cizí.
Pro mnohé lidi je současné umění stále cizejší.
5. (2. st. cizejší) (komu)
nemající vzájemný (citový) vztah, vzdálený, lhostejný:
Byli si navzájem zcela cizí.
Zůstala mi cizí.
Po roce soužití si uvědomili, že jsou si stále cizejší.
6.
nepatřící, na základě svých odlišných vlastností, k určitému prostředí, systému, odlišný, rušivý syn. cizorodý:
Stožár je v krajině cizím prvkem.
U vzorků piva se hodnotí chuť, vůně a případná nežádoucí přítomnost cizích elementů.
Zanesení cizího tělesa do oka je častý a nepříjemný problém.
◊ [bavit se / smát se ap.] na cizí účet
zlomyslně se smát, posmívat se někomu:
Ne, že bych se rád smál na cizí účet, ale tohle se vám povedlo.
◊ chlubit se cizím peřím
přivlastňovat si výsledky něčí práce nebo něčí zásluhy a chlubit se jimi:
Jako obvykle se chlubí cizím peřím, na úspěchu akce nemá žádné zásluhy.
Abych se nechlubil cizím peřím, musím říct, že to nebyl nápad můj, ale režiséra.
◊ strkat nos do cizích věcí
vměšovat se do záležitostí někoho jiného:
Nestrkejte nos do cizích věcí, když o nich nic nevíte!
◊ z cizího krev neteče
lidé zacházejí nešetrně s věcmi, které nejsou jejich vlastní, jsou lhostejní ke škodě, ztrátě nebo poškození cizích věcí, cizího majetku
◊ žít na cizí účet
nechat se někým živit, žít z finančních prostředků někoho jiného:
Kariéru podvodníka, který žil na cizí účet, ukončil kvůli palčivým výčitkám.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cɪziː]
přídavné jméno
1.
patřící někomu jinému • vztahující se k jinému jednotlivci nebo kolektivu op. vlastní:
způsobit škodu na cizím majetku
Nevstupujte na cizí pozemek.
S cizími věcmi musíš zacházet opatrně.
Skrýval se pod cizím jménem.
K nehodě došlo bez cizího zavinění.
2.
vztahující se k jinému národu, k jiné zemi • pocházející z jiného národa, z jiné země, ze zahraničí, zahraniční op. domácí I/4:
cizí jazyk / kultura / měna
cizí státní příslušník cizinec
slovník cizích slov
začít nový život v cizí zemi
Za války bylo zakázané poslouchat cizí rozhlas.
3.
který není známý, povědomý syn. neznámý:
Nemá ve zvyku mluvit s cizími lidmi.
V cizím prostředí se necítí dobře.
Cizím osobám je vstup na staveniště zakázán.
4. (2. st. cizejší) (komu, čemu)
neodpovídající něčím zvyklostem, něčímu celkovému založení syn. vzdálený:
Takový způsob uvažování je mi cizí.
Ambice a ctižádost byly jeho povaze zcela cizí.
Překladatelka nechala všechny postavy hovořit stejně, což je originálu bytostně cizí.
Pro mnohé lidi je současné umění stále cizejší.
5. (2. st. cizejší) (komu)
nemající vzájemný (citový) vztah, vzdálený, lhostejný:
Byli si navzájem zcela cizí.
Zůstala mi cizí.
Po roce soužití si uvědomili, že jsou si stále cizejší.
6.
nepatřící, na základě svých odlišných vlastností, k určitému prostředí, systému, odlišný, rušivý syn. cizorodý:
Stožár je v krajině cizím prvkem.
U vzorků piva se hodnotí chuť, vůně a případná nežádoucí přítomnost cizích elementů.
Zanesení cizího tělesa do oka je častý a nepříjemný problém.
◊ [bavit se / smát se ap.] na cizí účet
zlomyslně se smát, posmívat se někomu:
Ne, že bych se rád smál na cizí účet, ale tohle se vám povedlo.
◊ chlubit se cizím peřím
přivlastňovat si výsledky něčí práce nebo něčí zásluhy a chlubit se jimi:
Jako obvykle se chlubí cizím peřím, na úspěchu akce nemá žádné zásluhy.
Abych se nechlubil cizím peřím, musím říct, že to nebyl nápad můj, ale režiséra.
◊ strkat nos do cizích věcí
vměšovat se do záležitostí někoho jiného:
Nestrkejte nos do cizích věcí, když o nich nic nevíte!
◊ z cizího krev neteče
lidé zacházejí nešetrně s věcmi, které nejsou jejich vlastní, jsou lhostejní ke škodě, ztrátě nebo poškození cizích věcí, cizího majetku
◊ žít na cizí účet
nechat se někým živit, žít z finančních prostředků někoho jiného:
Kariéru podvodníka, který žil na cizí účet, ukončil kvůli palčivým výčitkám.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)