Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

cizí I
[cɪziː]
přídavné jméno
1.
patřící někomu jinému • vztahující se k jinému jednotlivci nebo kolektivu op. vlastní:

způsobit škodu na cizím majetku
Nevstupujte na cizí pozemek.
S cizími věcmi musíš zacházet opatrně.
Skrýval se pod cizím jménem.
K nehodě došlo bez cizího zavinění.

2.
vztahující se k jinému národu, k jiné zemi • pocházející z jiného národa, z jiné země, ze zahraničí, zahraniční op. domácí I/4:

cizí jazyk / kultura / měna
cizí státní příslušník
cizinec
slovník cizích slov
začít nový život v cizí zemi
Za války bylo zakázané poslouchat cizí rozhlas.

3.
který není známý, povědomý syn. neznámý:

Nemá ve zvyku mluvit s cizími lidmi.
V cizím prostředí se necítí dobře.
Cizím osobám je vstup na staveniště zakázán.

4. (2. st. cizejší) (komu, čemu)
neodpovídající něčím zvyklostem, něčímu celkovému založení syn. vzdálený:

Takový způsob uvažování je mi cizí.
Ambice a ctižádost byly jeho povaze zcela cizí.
Překladatelka nechala všechny postavy hovořit stejně, což je originálu bytostně cizí.
Pro mnohé lidi je současné umění stále cizejší.

5. (2. st. cizejší) (komu)
nemající vzájemný (citový) vztah, vzdálený, lhostejný:

Byli si navzájem zcela cizí.
Zůstala mi cizí.
Po roce soužití si uvědomili, že jsou si stále cizejší.

6.
nepatřící, na základě svých odlišných vlastností, k určitému prostředí, systému, odlišný, rušivý syn. cizorodý:

Stožár je v krajině cizím prvkem.
U vzorků piva se hodnotí chuť, vůně a případná nežádoucí přítomnost cizích elementů.
Zanesení cizího tělesa do oka je častý a nepříjemný problém.


[bavit se / smát se ap.] na cizí účet
zlomyslně se smát, posmívat se někomu:

Ne, že bych se rád smál na cizí účet, ale tohle se vám povedlo.
chlubit se cizím peřím
přivlastňovat si výsledky něčí práce nebo něčí zásluhy a chlubit se jimi:

Jako obvykle se chlubí cizím peřím, na úspěchu akce nemá žádné zásluhy.
Abych se nechlubil cizím peřím, musím říct, že to nebyl nápad můj, ale režiséra.

strkat nos do cizích věcí
vměšovat se do záležitostí někoho jiného:

Nestrkejte nos do cizích věcí, když o nich nic nevíte!
z cizího krev neteče
(přísloví) lidé zacházejí nešetrně s věcmi, které nejsou jejich vlastní, jsou lhostejní ke škodě, ztrátě nebo poškození cizích věcí, cizího majetku

žít na cizí účet
nechat se někým živit, žít z finančních prostředků někoho jiného:

Kariéru podvodníka, který žil na cizí účet, ukončil kvůli palčivým výčitkám.

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)