koule
[ko͡ule]
(2. j. koule)
podstatné jméno rodu ženského
1. matematika
těleso, jehož povrch tvoří body, které jsou stejně vzdálené od jeho středu:
průměr / poloměr koule
vypočítat objem koule
2.
co se tvarem podobá kouli 1:
sněhová koule
kulečníková / bowlingová koule
masové koule s rajčatovou omáčkou
Slyšel jsem výbuch a viděl obrovskou ohnivou kouli.
Na dveřích je bezpečnostní koule. klika
□ oční koule anatomie
kulovitý útvar v přední části tvořený bělmem, duhovkou a zornicí, krytý očním víčkem, orgán zraku
syn. (oční) bulva
3. sport
atletické náčiní ve tvaru koule 1 určené k vrhání do dálky:
vrhačská koule
vrhat koulí
Kalibrovaná závodní koule stojí tisíce korun.
sport. profes. Vyhrála kouli na paralympiádě v Aténách. disciplínu vrh koulí
□ vrh koulí
atletická disciplína spočívající ve vržení koule do co největší vzdálenosti • závod v této disciplíně
4. slang: škola
pětka (klasifikační známka) syn. kule 2:
dostat kouli z chemie
mít na vysvědčení koule
5. zprav. množné
varlata syn. kule 5, kule:
býčí koule
kopanec do koulí
6. historické
náboj děla:
dělová / dělostřelecká koule
◊ být (tlustý) jak(o) koule někdy hanlivé
být velmi tlustý
◊ mít (na něco) koule kolokviální
mít odvahu, kuráž (něco udělat)
◊ na plný koule kolokviální
◊ expresivní na plné koule
s velkou intenzitou, naplno
◊ někomu ruplo v kouli kolokviální
někdo se zachoval pošetile, nerozumně, nesmyslně
◊ válet si koule kolokviální
vyhýbat se práci, nic nedělat, zahálet, lenošit
◊ věštit / hádat z křišťálové koule
bez potřebných informací, podkladů se dohadovat, co nastane v budoucnosti
► koulička
[ko͡ulɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
skleněné kouličky
dort z čokoládových kouliček
Navlhčenýma rukama vytvarujeme kouličky o průměru asi 3 cm.
Fence zabere hodinu, než chlupaté kouličky nakrmí. štěňata
zdrobnělé → i kulička
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ko͡ule]
(2. j. koule)
podstatné jméno rodu ženského
1. matematika
těleso, jehož povrch tvoří body, které jsou stejně vzdálené od jeho středu:
průměr / poloměr koule
vypočítat objem koule
2.
co se tvarem podobá kouli 1:
sněhová koule
kulečníková / bowlingová koule
masové koule s rajčatovou omáčkou
Slyšel jsem výbuch a viděl obrovskou ohnivou kouli.
Na dveřích je bezpečnostní koule. klika
□ oční koule anatomie
kulovitý útvar v přední části tvořený bělmem, duhovkou a zornicí, krytý očním víčkem, orgán zraku
syn. (oční) bulva
3. sport
atletické náčiní ve tvaru koule 1 určené k vrhání do dálky:
vrhačská koule
vrhat koulí
Kalibrovaná závodní koule stojí tisíce korun.
sport. profes. Vyhrála kouli na paralympiádě v Aténách. disciplínu vrh koulí
□ vrh koulí
atletická disciplína spočívající ve vržení koule do co největší vzdálenosti • závod v této disciplíně
4. slang: škola
pětka (klasifikační známka) syn. kule 2:
dostat kouli z chemie
mít na vysvědčení koule
5. zprav. množné
?zprav. množné
Užívané zpravidla v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
koule, vulgárníUžívané zpravidla v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
varlata syn. kule 5, kule:
býčí koule
kopanec do koulí
6. historické
náboj děla:
dělová / dělostřelecká koule
◊ být (tlustý) jak(o) koule někdy hanlivé
být velmi tlustý
◊ mít (na něco) koule kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít odvahu, kuráž (něco udělat)
◊ na plný koule kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ expresivní na plné koule
s velkou intenzitou, naplno
◊ někomu ruplo v kouli kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
někdo se zachoval pošetile, nerozumně, nesmyslně
◊ válet si koule kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
hanlivéJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyhýbat se práci, nic nedělat, zahálet, lenošit
◊ věštit / hádat z křišťálové koule
bez potřebných informací, podkladů se dohadovat, co nastane v budoucnosti
► koulička
[ko͡ulɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
skleněné kouličky
dort z čokoládových kouliček
Navlhčenýma rukama vytvarujeme kouličky o průměru asi 3 cm.
Fence zabere hodinu, než chlupaté kouličky nakrmí. štěňata
zdrobnělé → i kulička
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

