kule
[kule]
(2. j. kule)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
1.
náboj střelné zbraně:
dělová kule
Tarasnice střílela kamenné a olověné kule na vzdálenost až 350 m.
Vrata mají na sobě dodnes díry po kulích z bambitek i mušket.
Zarachotily výstřely, kule hvízdaly nad námi.
Smrtelná rána byla od kule, která zasáhla hrudník.
2. slang: škola
pětka (klasifikační známka) syn. koule 4:
dostat kuli z fyziky
Některé žáky čeká komisionální přezkoušení, pokud měli na posledním pololetním vysvědčení kuli.
3. karetní hry
(zejména v mariášových kartách) rolničkou označená jedna ze čtyř barev (vedle srdcí, listů a žaludů)
• zprav. množné
Hraje se s dvaatřiceti obvykle jednohlavými mariášovými kartami, které mají 4 barvy: červené, zelené, kule a žaludy.
Hráč odhodí dvě kule, nechá si jenom eso a sedmu.
Vynesl kule a na moje následné otočení kulí shodil zeleného spodka.
Škoda, že prostřední hráč nezariskoval a nepřebil malou kuli jinou kartou.
4. slang: sport
gól syn. branka 3:
Tým složilo sedm karvinských kulí.
Hráči inkasovali sedm kulí a vraceli se domů s debaklem.
Dobkovice schytaly devět kulí!
Brno včera nasázelo dvanáct kulí do kožichů lajdáků ze Slovácka.
5. zprav. množné
varlata syn. koule 5, koule:
Bolí mě kule.
Kopnul ho do kulí.
◊ na plné kule expresivní◊ kolokviální
s velkou intenzitou, naplno
◊ prohnat si kuli hlavou expresivní◊ prohnat si hlavu kulí expresivní
spáchat sebevraždu palnou zbraní, zastřelit se
◊ sedm kulí jak(o) v Sarajevu expresivní
1. sedm karet v barvě kulí
2. sedm gólů
Podle citátu z románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška (1883–1923) odkazujícího na atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii v Sarajevu v roce 1914.
► kulka
[kulka]
(2. j. kulky, 2. mn. kulek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
kulka z revolveru
Okno proděravěla zbloudilá kulka.
Všude kolem svištěly kulky.
Jedna z kulek zasáhla jeho levou paži.
Neprokázalo se, kdo z obžalovaných vystřelil smrtící kulku.
2. zprav. množné
Chtěl ho kopnout do kulek.
◊ dostat kulku kolokviální vyšší
1. dostat zásah ze střelné zbraně
2. být odsouzený k trestu smrti (zastřelením)
→ doklady v korpusu
◊ lesknout se jak(o) psí kulky kolokviální
(zprav. o hladkém a oblém předmětu) být nápadně vyleštěný, hodně se lesknout
◊ prohnat si kulku hlavou expresivní◊ prohnat si hlavu kulkou expresivní
spáchat sebevraždu palnou zbraní, zastřelit se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[kule]
(2. j. kule)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
1.
náboj střelné zbraně:
dělová kule
Tarasnice střílela kamenné a olověné kule na vzdálenost až 350 m.
Vrata mají na sobě dodnes díry po kulích z bambitek i mušket.
Zarachotily výstřely, kule hvízdaly nad námi.
Smrtelná rána byla od kule, která zasáhla hrudník.
2. slang: škola
pětka (klasifikační známka) syn. koule 4:
dostat kuli z fyziky
Některé žáky čeká komisionální přezkoušení, pokud měli na posledním pololetním vysvědčení kuli.
3. karetní hry
(zejména v mariášových kartách) rolničkou označená jedna ze čtyř barev (vedle srdcí, listů a žaludů)
• zprav. množné
?zprav. množné
Užívané zpravidla v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
kule karty této barvy:Užívané zpravidla v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
Hraje se s dvaatřiceti obvykle jednohlavými mariášovými kartami, které mají 4 barvy: červené, zelené, kule a žaludy.
Hráč odhodí dvě kule, nechá si jenom eso a sedmu.
Vynesl kule a na moje následné otočení kulí shodil zeleného spodka.
Škoda, že prostřední hráč nezariskoval a nepřebil malou kuli jinou kartou.
4. slang: sport
gól syn. branka 3:
Tým složilo sedm karvinských kulí.
Hráči inkasovali sedm kulí a vraceli se domů s debaklem.
Dobkovice schytaly devět kulí!
Brno včera nasázelo dvanáct kulí do kožichů lajdáků ze Slovácka.
5. zprav. množné
?zprav. množné
Užívané zpravidla v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
kule, vulgárníUžívané zpravidla v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
varlata syn. koule 5, koule:
Bolí mě kule.
Kopnul ho do kulí.
◊ na plné kule expresivní◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní na plný kule Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
s velkou intenzitou, naplno
◊ prohnat si kuli hlavou expresivní◊ prohnat si hlavu kulí expresivní
spáchat sebevraždu palnou zbraní, zastřelit se
◊ sedm kulí jak(o) v Sarajevu expresivní
1. sedm karet v barvě kulí
2. sedm gólů
Podle citátu z románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška (1883–1923) odkazujícího na atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii v Sarajevu v roce 1914.
► kulka
[kulka]
(2. j. kulky, 2. mn. kulek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
kulka z revolveru
Okno proděravěla zbloudilá kulka.
Všude kolem svištěly kulky.
Jedna z kulek zasáhla jeho levou paži.
Neprokázalo se, kdo z obžalovaných vystřelil smrtící kulku.
2. zprav. množné
?zprav. množné
Užívané zpravidla v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
kulkyUžívané zpravidla v množném čísle s významem souborovým nebo látkovým.
Chtěl ho kopnout do kulek.
◊ dostat kulku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. dostat zásah ze střelné zbraně
2. být odsouzený k trestu smrti (zastřelením)
→ doklady v korpusu
◊ lesknout se jak(o) psí kulky kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(zprav. o hladkém a oblém předmětu) být nápadně vyleštěný, hodně se lesknout
◊ prohnat si kulku hlavou expresivní◊ prohnat si hlavu kulkou expresivní
spáchat sebevraždu palnou zbraní, zastřelit se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

