Heslo | Akademický slovník současné češtiny

Filtrování podle kategorie

NASTAVIT

ZRUŠIT

NASTAVIT

ZRUŠIT

Zveřejněná hesla

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozornění

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dobrý

[dobriː]

přídavné jméno

1. (2. st. lepší)

vyhovující kvalitou, splňující určité požadavky, nároky, kvalitní, vhodný op. špatný:

dobrý sluch / zrak / čich
mít dobrou paměť
Dobrá znalost jazyka je nezbytností.
Můžete mi doporučit nějakou dobrou restauraci?
Snažíme se zůstat v dobré formě / kondici.
Dostala se na dobrou školu.
Podali jste dobrý výkon.
Viditelnost je dobrá.
V zimě byly dobré sněhové podmínky.
Je tam dobré spojení vlakem.
Sedadla na kraji vpravo byla ta nejlepší místa v celém divadle.

2. (2. st. lepší)

(o člověku)
vyhovující kladeným nárokům (pracovním, odborným, společenským ap.) op. špatný, slabý:

dobrý řidič / řemeslník / student
Podnik má dobrého šéfa.
Byl by z něj dobrý učitel.
Jsem dobrý v plavání.
Vždycky jsem byl dobrý na matematiku.
Ve škole patřila k nejlepším žákům.

3. (2. st. lepší)

(o pokrmu, nápoji)
mající příjemnou, lahodnou chuť, chutný:

dobré jídlo / pití
uvařit něco dobrého
Koláčky jsou moc dobré.
Mňam, to bylo dobré.
Mám ráda to, co je dobré, ale nezdravé.
Polévka byla lepší než od maminky.
Lepší kávu snad ještě nepila.

4. (2. st. lepší)

který představuje to, co je vhodné, žádoucí, pozitivní • vyhovující z hlediska společenských norem op. špatný:

dobrá pověst / reputace
dobré pracovní / mezilidské vztahy
příběh s dobrým koncem
podpořit dobrou věc
Nedává nejlepší příklad.
Měl nejlepší úmysly.
Příčí se to dobrým mravům.
Má řadu dobrých vlastností.

5. (2. st. lepší)

vyznačující se dobrotou, naplněný láskou, vlídný, laskavý • svědčící o dobrotě, laskavosti, ušlechtilý op. zlý, špatný:

Zlé věci se stávají i dobrým lidem.
Chci být lepší člověk.
Rád dělá dobré skutky.
Měl v sobě touhu vykonat něco dobrého.
Peníze půjdou na dobré účely.
Pro každého má vždy dobré slovo.

6. (2. st. lepší)

přinášející užitek, prospěch, užitečný, prospěšný • poskytující výhodu, výhodný:

dobrá myšlenka
dostat dobrý nápad
najít nejlepší řešení problému
Dotazníková akce nebyla k ničemu dobrá.
Je dobré využít každou příležitost.
Čerstvý vzduch je pro zdraví nejlepší.
Má lepší informace než my.
Firmy mají v zimě méně práce, a proto nabízejí i lepší ceny.

7. (2. st. lepší)

přinášející radost, potěšení, příjemný • svědčící o tom:

dobrá zpráva
mít dobrou náladu
Mám z toho dobrý pocit.
Mám na něj dobré vzpomínky.
Panuje tu dobrá pohoda.
Ve třech je mnohem lepší zábava.
Dobrý den! pozdrav
Dobrou chuť! přání před jídlem
Vše / Všechno nejlepší! blahopřání k narozeninám, svátku ap.

8. (2. st. lepší)

se kterým někoho spojuje citové pouto, podobné smýšlení, zájmy ap.:

dobrý přítel / známý
Je to moje nejlepší kamarádka.

9. (2. st. lepší)

mající výhodné společenské, materiální ap. postavení • svědčící o tom:

pocházet z dobré rodiny
pohybovat se v lepších kruzích
Rozmlouvali jí ho a říkali, že to není dobrá partie.
Ořechovka je dobrá čtvrť.
Lokalita patří k nejlepším adresám kolem centra.

10. zprav. ve funkci podstatného jména

třetí stupeň na hodnoticí škále, zprav. klasifikační stupnici, trojka:

Z češtiny a dějepisu má dobrou.
Na vysvědčení dostal dvě výborné, tři dobré a zbytek chvalitebné.
Po celou dobu studia nebyl ohodnocen na vysvědčení horším stupněm než „dobrý“.

□ velmi dobrý

1. druhý stupeň na hodnoticí škále, zprav. klasifikační stupnici, dvojka

2. velmi dobré (na základní a střední škole) první stupeň na hodnoticí škále ve školní klasifikaci chování žáka, jednička

11. kolokviální vyšší

naplňující, přesahující určitou míru:

Ve frontě na lístky stály dobré dvě stovky lidí.
Díra měla v průměru dobrého půl metru.
Od řeky se městečko nachází dobré dvě hodiny ostré chůze.
Má před námi náskok dobrých patnáct minut.

□ dobrá práce

pochvala něčích schopností (zprav. po dokončení nějaké činnosti)

□ mys Dobré naděje

mys v Jihoafrické republice

◊ (ani) při nejlepší vůli

(ani) přes veškerou snahu

◊ blýská se na (lepší) časy ◊ svítá na lepší časy

začíná docházet nebo dochází ke zlepšení současné situace nebo stavu:

Po krizi se zdá, že se blýská na lepší časy.
Jak tak sleduji poslední dění, snad se blýská na časy.
Obyvatelům sídliště svítá na lepší časy. Rozjíždí se plán regenerace tohoto panelového komplexu.

◊ [brát / vidět ap.] něco z (té) lepší stránky

posuzovat něco optimisticky, kladně, zdůrazňovat pozitivní, kladné stránky něčeho:

I přes všechna zklamání, jež zakusil, dovedl vždycky brát život z lepší stránky.
Veškeré potíže jsem vždycky řešil v klidu a snažil se vidět všechno z té lepší stránky.

◊ být dobrou vizitkou ◊ být dobrá vizitka

(často v záporu) svědčit o příznivém stavu, dobrém charakteru, schopnostech ap. někoho, něčeho

◊ být na dobré cestě

postupovat, pokračovat nebo řešit něco dobře, s nadějí na úspěch

◊ být (někomu) dobrý jen k tomu, aby

1. být nedoceněný a zneužívaný pouze k podřadným úkolům, činnostem ap.

2. neplnit svou původní funkci a sloužit k opačným, nežádoucím, podřadným ap. cílům

◊ být v dobrých rukou ◊ dostat se do dobrých rukou

být svěřen někomu vhodnému, spolehlivému (kdo si to zaslouží)

◊ cesta do pekel / pekla je / bývá dlážděna dobrými úmysly

(přísloví) v upřímné snaze udělat něco prospěšného člověk často naopak uškodí druhému nebo něco pokazí

◊ čas je nejlepší lékař / lék

(přísloví) každá bolest, ztráta se po určité době zmenší a pomine:

Její smrt nesl velmi těžce, jenže ne nadarmo se říká, že čas je nejlepší lékař na duši. Jak měsíce ubíhaly, na svou bolest pomalu zapomínal.
V červnu jste o této tragédii promluvil poprvé veřejně. Říká se, že čas je nejlepší lék. Zabírá?

◊ dáma v nejlepších letech ◊ dáma v nejlepším věku

1. zjemnělé žena středního až staršího věku

2. (o významné instituci, kulturní akci ap. ženského rodu) co má za sebou zprav. několik desetiletí existence

◊ dávat (si) / dát (si) dobrý pozor

1. být ostražitý, pozorný, opatrný

2. věnovat něčemu, někomu pozornost, pozorně to, ho sledovat

◊ [dělat / udělat něco] na dobré slovo

(dělat, udělat něco) pouze na základě důvěry, bez záruky, bez jistoty protihodnoty, náhrady

◊ [dělat / udělat něco] v dobré víře

1. (dělat, udělat něco) s určitým přesvědčením, s důvěrou

2. (dělat, udělat něco) s dobrými úmysly, záměry, čestně

◊ dělat / udělat někomu / něčemu dobré jméno

vytvářet někomu, něčemu dobrou pověst, dobře reprezentovat někoho, něco na veřejnosti

◊ [dělat něco] podle (svého) nejlepšího (vědomí a) svědomí ◊ [dělat něco] podle (svého) nejlepšího vědomí (a svědomí)

dělat něco náležitě, odpovědně, poctivě ap.

◊ dělat si / udělat si z někoho / něčeho dobrý den expresivní

znevažovat, znevážit, nerespektovat nebo nebrat, nevzít někoho, něco vážně • v legraci někoho nachytávat, nachytat, vysmívat, vysmát se mu

◊ do smrti dobrý kolokviální

(vyjádření při usmíření, často doprovázené gestem podání ruky) udobříme se a už nikdy nebudeme mít mezi sebou žádné spory

◊ dobrá hospodyňka pro pírko (i) přes plot skočí

(přísloví) kdo se stará o domácnost, musí umět šetřit a využívat každou věc účelně a úsporně

◊ dobrá rada nad zlato

(přísloví) dobrá rada má velkou cenu, je neocenitelná

◊ dobrá věc se podařila

něčeho se nakonec podařilo dosáhnout

◊ dobrá vůle

ochota, snaha prospět nebo vyhovět • ochota něco udělat

◊ dobré bydlo

výhodné pracovní nebo životní postavení, podmínky zajišťující spokojený, pohodlný, bezstarostný život:

Neuměl si vážit dobrého bydla.
Má strach, že přijde o dobré bydlo.
Závidím těm spokojeným, klidným občanům, kteří mají dobré bydlo, ženu, děti.

◊ dobré zboží se chválí samo

kvalitní věci nepotřebují reklamu

◊ dobrý duch

osoba, která se o někoho, o něco stará, všestranně někomu, něčemu prospívá, zprav. nad rámec své povinnosti

◊ dost dobrý / dobrej kolokviální expresivní

opravdu výborný, skvělý, působivý

◊ drzé čelo (je) lepší než poplužní dvůr ◊ lepší drzé čelo než poplužní dvůr

(přísloví) když se člověk bude chovat drze a sebevědomě, spíš dosáhne úspěchu, lepšího postavení, výhod ap.

◊ hlad je nejlepší kuchař

(přísloví) hladovému chutná všechno

◊ jeden (je) lepší než druhý ironické

oba, popř. všichni jsou stejní, zprav. špatní, zlobiví ap.

◊ každá koruna (je) dobrá

(přísloví) každý finanční obnos je přínosný a v dané situaci pomůže

◊ když něco bylo v nejlepším (, tak) expresivní◊ když někdo byl v nejlepším (, tak) expresivní

když něco dosahovalo nejvyšší míry, něco vrcholilo (tak se něco náhle stalo) • když někdo právě měl pohlavní styk (byl něčím, někým vyrušen)

◊ konec dobrý, všechno dobré

(přísloví) šťastný konec vynahradí veškeré předcházející těžkosti a nepříjemnosti

◊ lepší vrabec v hrsti než / nežli holub na střeše

(přísloví) je rozumnější mít skromnější cíle a spokojit se s málem než riskovat a nemít nakonec nic

◊ lišky tam dávají dobrou noc

je to klidné a zapadlé místo, daleko od měst, komunikací ap.

◊ mít dobré srdce

být laskavý, přející, dobrosrdečný

◊ mít dobrou hlavu (na něco)

být inteligentní • díky své inteligenci v něčem vynikat

◊ mít dobrý den

prožít, prožívat zdařilý, úspěšný den, kdy se všechno daří

◊ mít (dobrý) zvuk (někde)

být (někde) proslulý, mít dobrou pověst

◊ mít lepší věci na práci (, než)

mít možnost dělat něco užitečného, potřebného

◊ mít (na něco) dobrý nos

mít (na něco) dobrý odhad, mít dobré instinkty

◊ mít nejlepší [léta / roky ap.] (už) za sebou

(o věci) být zastaralý, přestávat fungovat • (o člověku) nebýt už tak produktivní, zdatný ap., stárnout

◊ mít [přesnou / dobrou ap.] mušku

1. mířit přesně zbraní a spolehlivě zasáhnout cíl

2. (zejména v kolektivních sportech) úspěšně, spolehlivě se trefit, trefovat do soupeřovy branky, soupeřova koše ap.

◊ (moje) lepší polovička expresivní

(moje) partnerka, žena, manželka

◊ něco (dobrého) na zub expresivní

menší množství nějakého jídla, často pamlsek

◊ něco drží (jen) na dobré slovo

něco je velmi chatrné, nepevné, nespolehlivé

◊ nedělá to dobrý dojem ◊ nepůsobí to dobrým dojmem

není to v dané situaci dobré, vhodné, přiměřené

◊ nedělat něčemu / někomu dobrou reklamu / vizitku

kazit, poškozovat něčí pověst

◊ nejlepší léta / roky (života)

mládí nebo produktivní věk

◊ nejlepší obrana / obranou je útok

(přísloví) je lepší být aktivní a podniknout něco jako první než pasivně čekat na něčí útok, agresi ap.

◊ nejlepší verze sebe sama / samého

člověk se svými dobrými vlastnostmi a návyky a s potlačením těch nežádoucích

◊ někoho pálí dobré bydlo

někdo je bezdůvodně nespokojen a neváží si svého výhodného pracovního místa, životního postavení, spokojeného, pohodlného života ap.:

Nejvíce chyb člověk udělá, když ho pálí dobré bydlo.
Říká mi, že mě pálí dobré bydlo, že nechápe, proč si nevážím toho, že máme oba práci a spokojené děti.

◊ o mrtvých jen dobré

(přísloví) negativní vlastnosti, činy ap. zemřelého by se měly opomíjet

◊ pamatovat lepší časy

být opotřebovaný, zchátralý, sešlý ap.:

Dřevěný vyvýšený chodníček pamatuje lepší časy a je dobré dávat pozor, kam šlapete.
Jeho zanedbaný oblek prozrazoval, že pamatuje lepší časy.

◊ patřit k dobrému tónu

být náležitý, vhodný

◊ pes je nejlepší přítel člověka

(přísloví) pes je věrný, spolehlivý, projevuje vůči lidem nezištnou lásku a zájem