Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
heslo
[heslo]
(2. j. hesla, 6. j. hesle, heslu, 2. mn. hesel)
podstatné jméno rodu středního
1.
smluvené poznávací slovo nebo spojení slov:
znát / prozradit tajné heslo
ohlásit se smluveným heslem
Vyslovila heslo a čekala, až jí bude otevřen vchod do místnosti.
Obálky laskavě označte heslem OSUDY a současně sdělte, zda v případě publikování vašeho příspěvku můžeme zveřejnit vaše jméno.
Párty jsou v tajném klubu pravidelné a vstup do něj je na heslo. (i fraz.)
2.
řetězec znaků chránící přístup do programu, sítě, souboru v počítači, v mobilním telefonu ap.:
zadat přístupové heslo k počítači
změnit si heslo k bankovnímu účtu
vygenerovat samostatné unikátní heslo pro danou aplikaci
Databáze jsou chráněny hesly.
Hacker odhalil administrátorské heslo, díky čemuž se dostal k neveřejným uživatelským datům.
3.
stručně vyjádřená vůdčí myšlenka, zásada, slogan:
politické / reklamní heslo
populistická / laciná / prázdná hesla
billboardy s předvolebními hesly
Neonacisté skandovali rasistická hesla.
V duchu hesla Nebát se novinek jsme se pustili do internetového obchodování.
4.
graficky zvýrazněné slovo, slovní spojení opatřené výkladem nebo cizojazyčným ekvivalentem ve slovníku nebo v encyklopedii • slovo v nějakém soupisu odkazující na příslušnou pasáž v knize ap.:
slovníkové / encyklopedické / katalogové heslo
abecedně řazená hesla
vyhledat si v encyklopedii heslo „Osvětim“
U každého hesla je ve slovníku uveden výklad a příklady.
Vyhledávat v elektronické verzi souboru zákonů lze podle několika tisíců hesel přehledně uspořádaných v příslušných rejstřících.
5. heraldika
krátké sdělení, nápis na stuze pod štítem symbolicky vyjadřující rodovou zásadu nositele znaku, tvořící vedlejší část erbu syn. devíza, deviza II/2:
erbovní heslo Lobkowiczů
heslo na rodinném erbu Windsorů
velký státní znak s prezidentským heslem Pravda vítězí
Rodové heslo Kinských zní Bůh, čest, vlast.
◊ být na heslo kolokviální vyšší
fungovat náhodně a nepravidelně, nefungovat spolehlivě
◊ heslo dne
aktuální, hlavní zásada, úkol ap.
[heslo]
(2. j. hesla, 6. j. hesle, heslu, 2. mn. hesel)
podstatné jméno rodu středního
1.
smluvené poznávací slovo nebo spojení slov:
znát / prozradit tajné heslo
ohlásit se smluveným heslem
Vyslovila heslo a čekala, až jí bude otevřen vchod do místnosti.
Obálky laskavě označte heslem OSUDY a současně sdělte, zda v případě publikování vašeho příspěvku můžeme zveřejnit vaše jméno.
Párty jsou v tajném klubu pravidelné a vstup do něj je na heslo. (i fraz.)
2.
řetězec znaků chránící přístup do programu, sítě, souboru v počítači, v mobilním telefonu ap.:
zadat přístupové heslo k počítači
změnit si heslo k bankovnímu účtu
vygenerovat samostatné unikátní heslo pro danou aplikaci
Databáze jsou chráněny hesly.
Hacker odhalil administrátorské heslo, díky čemuž se dostal k neveřejným uživatelským datům.
3.
stručně vyjádřená vůdčí myšlenka, zásada, slogan:
politické / reklamní heslo
populistická / laciná / prázdná hesla
billboardy s předvolebními hesly
Neonacisté skandovali rasistická hesla.
V duchu hesla Nebát se novinek jsme se pustili do internetového obchodování.
4.
graficky zvýrazněné slovo, slovní spojení opatřené výkladem nebo cizojazyčným ekvivalentem ve slovníku nebo v encyklopedii • slovo v nějakém soupisu odkazující na příslušnou pasáž v knize ap.:
slovníkové / encyklopedické / katalogové heslo
abecedně řazená hesla
vyhledat si v encyklopedii heslo „Osvětim“
U každého hesla je ve slovníku uveden výklad a příklady.
Vyhledávat v elektronické verzi souboru zákonů lze podle několika tisíců hesel přehledně uspořádaných v příslušných rejstřících.
5. heraldika
krátké sdělení, nápis na stuze pod štítem symbolicky vyjadřující rodovou zásadu nositele znaku, tvořící vedlejší část erbu syn. devíza, deviza II/2:
erbovní heslo Lobkowiczů
heslo na rodinném erbu Windsorů
velký státní znak s prezidentským heslem Pravda vítězí
Rodové heslo Kinských zní Bůh, čest, vlast.
◊ být na heslo kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
, žertovné Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
fungovat náhodně a nepravidelně, nefungovat spolehlivě
◊ heslo dne
aktuální, hlavní zásada, úkol ap.